Cestujícím se nelíbí chátra okupující vlakové nádraží
Ústí nad Labem – Také se večer bojíte na hlavním vlakovém nádraží v Ústí? S příchodem prvních mrazíků se sem stahují i jeho pravidelní obyvatelé. Lidé bez přístřeší, narkomani a gambleři. Někteří hledají jen něco k jídlu či trochu tepla, jiní přicházejí rovnou pro peníze.
Martin Klimeš
0×video 0×audio 0×foto 1×komentářů 21.11.2009 18:31
Někteří z obyvatel hlavního nádraží jen tiše stojí a hledají, kde co upadne, jiní se nebojí si o peníze rovnou říct. Své o tom ví i Andrea Horáková, která vlakem pravidelně cestuje do zaměstnání.
„Během pár minut ke mně nedávno přišli hned dva bezdomovci. Jeden chtěl cigarety, druhý rovnou peníze,“ vyprávěla Horáková, která nechápe, proč je někdo z nádraží nevyhodí. „U nás v Děčíně nikoho takového na nádraží nepotkáte, nechápu, proč to tak nemůže být i tady?“ ptala se.
Jenže nádraží je veřejné prostranství, ze kterého nikdo bezdomovce vyhodit nemůže. A pokud ano, stejně se vrátí.
Dle Veroniky Hyšplerové, mluvčí ústecké policie, je totožnost lidí na nádraží kontrolována. Policisté z oddělení železniční policie spolupracují se zaměstnanci Českých drah, kteří je volají, pokud nádražní halu někdo znečišťuje nebo obtěžuje cestující. „Vykázat je totiž můžeme pouze pokud porušují zákon,“ vysvětlila Hyšplerová.
Problém je možná i v tom, že nádraží chybí jakékoli zabezpečení. Dveře se nezavírají, kamery chybí. Jak potvrdil Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah, nádraží se navíc vůbec nezavírá. „Na Ústeckém nádraží je situace trochu nestandardní, protože nádražní hala je v provozu non-stop,“ uvedl Pošta a dodal, že problémy s bezdomovci se tam řeší ve spolupráci s Policií ČR. Uvažuje se prý i o najmutí bezpečnostní agentury, která by nádraží po dvou hodinách obcházela, či kamerovém systému.
Zatím se ale nic neděje, a tak lidé bez přístřeší okupují nádraží beztrestně dál. Kam jít většinou nemají. Někteří by se i vešli do azylového domu či noclehárny. Dlouhodobě tam ale bez placení zůstat nemohou. Ti, kteří by si na nocleh vydělali, většinou zase mají problémy s drogami či alkoholem. A ty v noclehárně, dle Mariana Moštíka, ředitele oblastní charity a domu Samaritán, tolerovat nemohou. „Naše kapacita je 55 lůžek, takže alkohol u nás nemá místo,“ vysvětlil Moštík.
