Mládě africké opičky guerézy pláštíkové přišlo na svět poslední srpnový den a celá skupina se tak rozrostla na počet 11 zvířat.

VŮDCE PŘIŠEL ZE SLOVENSKA

Vůdcem celé tlupy je samec Kasalo, který v roce 2011 přišel do Ústí nad Labem ze slovenské Zoo Bojnice. Jeho partnerkami jsou osmnáctiletá samice Doris, šestnáctiletá Sára a čtrnáctiletá Šárka.

„Právě poslední jmenovaná je matkou nejmladšího mláděte, které má, jak je u tohoto druhu obvyklé, po narození úplně bílou barvu. Dospělá zvířata jsou zbarvena černobíle, černý obličej je rámován bílými chlupy. Stejně tak dlouhá bílá srst lemuje záda každého jedince, takže vytváří dojem jakési pláštěnky, která při skocích vlaje a působí úchvatným dojmem,“ popisuje mluvčí zoo Věra Vrabcová.

Nové přírůstky ústecké zoo - surikaty.
Ústecká zoo láká na další mláďata. V září pokračuje v letním provozu

Mláďata získávají během prvních měsíců šedavé zbarvení, ale po půl roce se začínají podobat svým rodičům. "Vzhledem k tomu, že zbytek skupiny tvoří různě stará mláďata, která se v zoo narodila v minulých letech, mohli návštěvníci zajímavé přebarvování pozorovat již několikrát,“ dodává Vrabcová.

SAMICE NECHTĚLA MLÁDĚ UKÁZAT

V těchto dnech však mohou návštěvníci spatřit ještě jedno mládě primátů, konkrétně jihoasijských gibonů bělolících. „Nový přírůstek se narodil v pondělí 11. září, objevili jsme ho hned ráno, když jsme přišli na pravidelnou kontrolu,“ přibližuje chovatelka Šárka Bělková.

Ústecké zoo se podařili zajímavé ptačí odchovy. Na snímku turako fialový.
Heinrich Lumpe by měl radost. Ústecká zoo se pyšní ptačími odchovy

„Samice Beaut ale nebyla příliš ochotná nám jej ukázat, pevně si je držela na břiše, ale i tak jsme zjistili, že mládě je sice menší a drobnější než obvykle, ale naprosto v pořádku. Ostatní dva členové rodinky, samec Samun a dvouleté mládě jménem Rio, si nového přírůstku zatím moc nevšímají. Dokonce díky tomu, že Beaut hraje v rodině prim, si první den po porodu ani netroufli zalézt do vnitřní ubikace,“ usmívá se chovatelka.

Ohrožené druhy Giboni bělolící jsou kriticky ohroženým druhem. Jejich domovem je jihovýchodní Asie, kde dochází k velkému úbytku přirozeného prostředí. Vykácený či vypálený prales je využíván pro účely zemědělství, nemalou roli hraje také ilegální lov. Úbytkem životního prostředí v centrální Africe trpí i guerézy pláštíkové. Zde je prales kácen kvůli dřevařskému průmyslu, ale také kvůli přeměně na zemědělskou půdu. Guerézy jsou také často loveny kvůli své kožešině.