Tři z nejstarších zvonů Ústecka skrývá šikmá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie. O dvou z nich historici hovoří jako o unikátech. Zároveň skrývá i záhadu. Největší ze zvonů, aniž by k tomu měl nějaký důvod, visí nakřivo. Nikdo neví proč.

„Odvážlivcům, kteří sem vyšplhají, nabízím dárek, když to dokáží rozluštit," říká Jiří Smolek, kaplan ústecké farnosti. „Zatím na to nikdo nepřišel."

Řemeslníci přitom zvon zavěsili v ose, takže by měl mířit k zemi. Ale jakoby ignoroval fyzikální zákony. Kdo by chtěl přičítat náklon zvonu dvoumetrovému odklonu věže od její osy, mýlil by se.

Zvon se totiž naklání přesně na opačnou stranu, než by měl. Tedy na stejnou, jako samotná šikmá kostelní věž.

„Není tu žádná zarážka, ani protizávaží, nevisí na hranolu, nic. Jedině, že by bombardování naklonilo i jiné části kostela, nejen věž," přemítá kaplan Smolek.

Největší je Zuzana

Vyšplhat ke zvonům na věž není jednoduché. Zájemce musí vyšlapat několik desítek schodů po šnekovitém schodišti. Pak šplhat po krovech, vratkých žebřících a traverzách. Nikde žádné zábradlí. Ani vrzající prkna moc na jistotě nepřidají. Když stane na samém vrcholu, připadá si jako trpaslík.

Nejen svým náklonem ale obrovský zvon udivuje. Dostal jméno Zuzana a svým dolním průměrem 165 centimetrů je na Ústecku největší. Zvonař Martin Hilger z Prahy ho odlil roku 1596.

Holanďan a Hus

Ale i další dva zvony stojí za zmínku. Nejstarší pochází z Nizozemí. Jmenuje se Willeborte. Vyrobil ho zvonař Peter Wagheven roku 1519. Do věže ho ale konšelé nechali zavěsit až po velkém požáru v roce 1538. Poslední zvon vyrobil v roce 1544 Matěj Špic z Roudnice a věnoval ho Janu Husovi.

Původně ale v kostele vyzvánělo zvonů pět. „Dva z nich zrekvírovaly úřady během 1. světové války. Takto zmizela řada zvonů na Ústecku, například v kostele sv. Floriána v Krásném Březně," doplnil historik Martin Krsek.

Víte, že ……zvon Jan Hus má na boku unikátní medailon s portrétem Mistra Jana Husa? Leckoho také udiví, proč visí právě v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Platil totiž vždy za německý katolický chrám. Utrakvisté, tedy zastánci Husova učení, chodívali na husitskou mši do českého kostela sv. Vojtěcha. Podle ústeckého historika Vladimíra Kaisera to ovšem tak překvapující není.

„Na konci šestnáctého století tu žili vedle katolíků a utrakvistů i němečtí protestanté. Martin Luther, který reformaci spustil, si velmi Husa vážil." Zvon měl obrovské štěstí. V období rekatolizace církev vzpomínku na Husa potlačovala, ale unikátní Husův portrét přesto přežil.