Podle naměřených hodnot by přitom veškerá omezení už mohla skončit. Více o omezení čtěte zde: Jedním jízdním pruhem na D8 budou řidiči jezdit ještě tři měsíce

„Naměřené hodnoty potvrdily naše očekávání, že nešlo o posun podloží, ale o reakci na stavební kroky při stabilizaci svahu. Jsou to pohyby v řádu desetin milimetrů v časovém horizontu dní. Žádný další sesuv tu není, pohyby odpovídají prostředí a stavební aktivitě," uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. I když se podloží už uklidnilo, omezení podle něj zůstane až do úplného dokončení stabilizace svahu.

Někteří řidiči a cestující však dálnici příliš nevěří. „Jezdím tudy každý den autobusem do práce a nemám moc dobrý pocit," říká Marie. „Nerada bych, aby ze mě byla nebožka kvůli něčí neschopnosti," obává se žena ve středním věku.

MOST STŘEŽÍ ČIDLA

Podle mluvčího ŘSD jsou ale takové obavy liché. Kritická místa střeží více než stovka měřících bodů, které technici odečítají on-line každou hodinu, na místě pak dvakrát do týdne. Technici sledují také pohyb a hladinu spodní vody i úroveň nasáknutí zeminy. „Podobně sledujeme desítky dalších staveb včetně nových mostů po rekonstrukci. Neznamená to, že si nejsme jistí," vysvětlil Rýdl.

K omezení provozu na přemostění údolí u Prackovic ŘSD přistoupilo těsně před otevřením posledního úseku dálnice. Doprava je do jednoho pruhu svedena zhruba na dvoukilometrovém úseku.

O nestabilitě podloží v Českém středohoří věděla už nacistická správa v roce 1938, která zde provedla důkladný geologický průzkum. Plánování dálnice bylo tehdy velmi podrobné a úřady zvažovaly různé varianty. Němci plánovali gigantickým mostem překročit údolí Labe. Věděli i o problematickém území v okolí Prackovic. Více z historie: Dálnici z Prahy do Drážďan chtěli postavit už nacisté po Mnichovu

„Polovinu problémů jsme si mohli odpustit, pokud by někdo prohledal materiály v německých archivech. Trasování jejich variant bylo velice pokrokové. Jednu variantu, technické řešení Reichsautobahn Dresden Prag najdete dodnes v jejich učebnicích," upozornil historik Tomáš Janda.

„Úředníkům jsem to sdělil již někdy okolo roku 1998. Myslíte, že někdo pojede hledat do německých archivů? Nepojede a spolupráce také není možná," dodal.

BUDE NĚKDY BEZPEČNÁ NA STO PROCENT?

O nestabilitě podloží se ovšem zmiňují i aktuální analýzy českých geologů. Některé z nich vypracovali pro českou vládu po sesuvu v roce 2013.

„Vzhledem ke složité geologické stavbě sesuvného území nebude možné ani v budoucnu zaručit 100procentní bezpečnost dálnice," uvádí vládní materiál z 25. června 2013 s tím, že nelze vyloučit další sesuvy. Tedy pravý opak toho, co dnes tvrdí ministerstvo i ŘSD ve svých prosincových prohlášeních.

Reportáž ze zahájení provozu na posledním úseku dálnice D8: Dálnice D8 je po 32 letech konečně otevřena, pásku přestřihl Miloš Zeman