Popisovala  hrůzyplný efekt ohnivé bouře, vyvolaný tisíci zápalných pum. Zdálo se prý, že hořel samotný vzduch. Většina z nespočtu mrtvých zahynula právě v této ohnivé bouři.Odhady teploty uvnitř ohnivého tornáda hovoří o až 1000 stupních  Celsia.

Záře a otřesy z ničeného města byly vidět a cítit i v Ústí nad Labem. Toho dne padlo 34 čtverečních kilometrů drážďanské městské zástavby. Dodnes se ovšem nepodařilo zjistit, kolik lidí, převážně civilů, tam přesně zemřelo.

Policejní zpráva

„Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých a celkový počet obětí byl odhadnut na 25 tisíc," píše Wikipedia. Někteří Němci ovšem hovoří až o 220 tisících, především válečných uprchlíků.

Proč vlastně padlo rozhodnutí toto město obrátit v prach, ozřejmil historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu v magazínu Historie.eu. „Dlouhou dobu se to zamlčovalo, až do posledních dvaceti let. Nálet na Drážďany a na další saská města byl skutečně vyžádán sovětským velením."

Podle Rajlicha byl pro Brity s Američany nálet zcela odůvodněný, protože ve městě se nacházel důležitý dopravní uzel při cestě na viselsko-oderskou frontu. Na seznam cílů se dostaly Drážďany, Chemnitz a mnoho dalších.

„Bombarďák" Harris

Rozkaz k bombardování Drážďan vydal maršál Artur „Bombarďák" Harris. Americká 8th Air Force a RAF Bomber Command jej splnila ve dnech 14. až 15. února 1945. K náletům  použily celkem 1299 letadel, 527 amerických a 722 z RAF. Američané na Drážďany shodili 953,3 tun výbušných bomb a 294,3 tun zápalných bomb, RAF pak 1477,7 tun výbušných bomb a 1181,6 tun pum zápalných. Kvůli navigační chybě dolétly bombardéry i nad Prahu a svrhly tu svůj  náklad.

Když se Winston Churchill o zkáze dozvěděl, poslal náčelníkovi leteckého štábu 28. března memorandum, v němž bombardování Drážďan označil za „… vojensky bezvýznamný akt teroru a zlovolného ničení."