Nejinak tomu bylo přímo v Ústí. Například v předlickém ghettu odevzdalo do volební urny svůj hlas v místní základní škole 39 z 878 voličů. Propad v účasti zaznamenal i Mojžíř. Ze sídliště Jindřicha Plachty dorazilo jen 24 voličů z celkového popčtu 264.

JEDINÝ ÚSTECKÝ ROM NA KANDIDÁTCE

Do krajského zastupitelstva se tak nedostal například místostarosta Karel Karika, jediný Rom z Ústí, který v kraji kandidoval.

„Je to pro mě velké zklamání, ještě větší, než že jsme nezískali 5 % jako strana. Ukazuje to, že Romové nemají zájem nejenom o volby, ale ani o svůj vlastní život," myslí si Karika.

Podle něj jsou důvody zejména pohodlnost, hloupost a naivita. „Jestli si Romové myslí, že zůstanou sedět doma a někdo jiný za ně všechno zařídí, tak to jsou na omylu," podotýká Karika, který se ovšem z politického angažování stáhnout nehodlá.

„Nicméně se bude muset více pracovat s minoritou, aby pochopili, že jsou součástí společnosti a převzali za to svou odpovědnost," sdělil Karika.

MĚLI BY SE VZPAMATOVAT 

Rozhořčení neskrývá ani exnáměstek primátora Ústí a jediný romský zastupitel statutárního města Ústí Martin Mata.

„Mrzí mě to, Karel Karika se fakt nadřel. Naše komunita volit nechce nebo má jiné zájmy. Můžeme pak psát romány o nutnosti vstupovat do politiky a aktivně spolupracovat včetně vzdělání, ale na co? Vypadá to tak, že si raději půjdou pro dávky. Měli by se vzpamatovat, jinak se náš kraj nikdy neposune dál," nešetří kritikou Mata.

Podle politologa z ústecké univerzity Lukáše Novotného ve vyloučených lokalitách necítí obyvatelé potřebu něco změnit.

„S vyšším vzděláním roste i zájem člověk o své okolí. To tady chybí stejně jako gramotnost o tom, proč, kde, kdy a jak volit. Volby jsou ovšem jen třešinkou na dortu komplikované začleňovací politiky," myslí si Novotný.