Počítač Geiger Müllerův, tedy detektor radioaktivního záření, vrká jako splašený holub. O to víc, oč se jeho senzor přibližuje k jáchymovskému smolinci z muzejních sbírek v Ústí nad Labem. „To zní jako cikády," podivuje se ústecký historik Martin Krsek.

Že by muzejníci chtěli hazardovat se zdravím Ústečanů? Kdepak. „Předáváme tu rituálně novému ústeckému pivu kosmickou Sílu," směje se Václav Houfek, vědecký tajemník muzea. „Kdo zná Star Wars, ví, o čem mluvím. Původně jsme do piva chtěli nalít radioaktivní vodu, ale to sládek zakázal."

Skutečně, Čestmír Berčík z ústecké pobočky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s „geigerem" a kusem smolince v ruce obchází varnu v těsné blízkosti kotlů s pivem.

„Ve skutečnosti to záření ze smolince není nebezpečné," vysvětluje později Berčík. „Dosahuje jen 4 mikrosiewertů za hodinu, což je zhruba ekvivalent kosmického záření ve výšce 8 kilometrů. To máte běžně při každém letu v dopravním letadle."

Přítomní hosté se spokojeně pochechtávají a občas utrousí vtipnou poznámku. „Abyste pak v noci nezačali světélkovat," ozývá se z davu. „To snad ne, měli jsme to celou noc na stole a ještě nesvítíme," uklidňuje s humorem Houfek.

Celou tuhle legraci ovšem nepořádají muzejníci jen kvůli samotnému pivu. „Domluvili jsme se s minipivovarem Na Rychtě, že uvaří speciální pivo ke stému výročí objevu kosmického záření, které během balonového letu nad Ústím objevil rakouský fyzik a nositel Nobelovy ceny Victor Franz Hess," pokračuje historik Krsek.

A co pivo? To zrovna vaří. Dostalo na památku objevu jméno Kosmik. Zájemci ho poprvé ochutnají přesně v den význačného jubilea v ústeckém muzeu, kde historici zahájí výstavu „Ústí ve službách vědy". Tedy 7. srpna.

„Je to dvanáctistupňový, světlý ležák," popisuje ho sládková Martina Vaterová. „Dostal speciální chmelení z nové odrůdy chmele Saacz Late z chmelařského institutu v Žatci. Měl by pivu dodat příjemnou hořkost."