Teplická opozice se dlouhodobě pokouší o regulaci světelného znečištění v Teplicích. „Není to ale boj za to, aby se v noci nesvítilo, nýbrž aby se svítilo rozumně,“ podotýká Zdeněk Bergman (Volba PRO! Teplice).

KUBEROVI SE TO NEZDÁ HROZNÉ

Vedení města však zatím veškeré snahy na snížení světelného smogu v Teplicích smetlo ze stolu. Poprvé na konci roku, když Bergman s návrhem na regulaci přišel do zastupitelstva. Znovu pak letos v únoru. Opoziční zastupitel navrhoval, aby město přijalo deklaraci, která přesně určí, kde a jak se bude v noci svítit.

Primátor Jaroslav Kubera (ODS) ale takovýto krok vidí jako bezpředmětný. „V Teplicích to není zas tak hrozné,“ reagoval na návrh.

Podle Bergmana by ale měla být deklarace především gestem a ukázkou dobré vůle. I on ale zároveň přiznává, že zrovna v Teplicích není situace vážná, avšak do budoucna se to může změnit.

V polovině srpna na tom byl Románek tak, že se mohl po dlouhé době přijít podívat za tatínkem do práce a potěšit svou přítomností i všechny „tety“ v Sambularu.
Románkovi pomohou v boji se zákeřnou nemocí dalším kalendářem

Za významný civilizační problém mohou podle odborníků obchodní centra, průmyslové a logistické areály, ale i billboardy. Vše svým umělým osvětlením nepříznivě ovlivňuje nejen viditelnost hvězdné noční oblohy, ale i lidské zdraví. Jak vyplývá z nové mapy světelného znečištění České astronomické společnosti, Ústecký kraj je jednou z nejhorších oblastí v ČR.

Problematika světelného smogu se dostala už i na jednání vlády. V mezirezortní skupině pro řešení tohoto nešvaru je i vedoucí odboru životního prostředí chomutovského magistrátu Jana Hladová, podle které je Ústecký kraj jedním z „nejosvětlenějších“ v republice kvůli areálům energetického, teplárenského a těžebního průmyslu.

V NĚMECKU TO NENÍ LEPŠÍ

„Areály jsou kvůli nepřetržitému provozu silně osvětleny v nočních hodinách. Stejně tak důlní zařízení a infrastruktura pro přepravu uhlí. K tomu významně přispívá i chemický průmysl v Litvínově. Situace v sousedním Německu není o mnoho lepší, a to zhoršuje a ovlivňuje prostředí Krušných hor,“ říká Hladová.

Nadměrné osvětlení průmyslových areálů se podle jejích slov schovává za argumentaci zabezpečení plochy proti krádežím a zvýšení bezpečnosti zaměstnanců.

Nejdůležitější prevencí je hlavně očkování. Ilustrační foto.
Ústecký kraj má nejvíce lidí nakažených žloutenkou typu C

„Problému nepřidávají ani rekreační areály umístěné v Krušných horách a tolik oblíbené osvětlování sjezdovek a okolí pro lepší komfort návštěvníků, kteří si chtějí hory užívat i v noci. Přispívá i nadměrné osvětlování ostatní infrastruktury, městských památek, veřejných prostranství a v neposlední řadě také světelné billboardy,“ doplňuje Hladová.

Zatímco některé velké podniky světelný smog nijak neřeší, jinde už za tento typ znečištění přebírají odpovědnost. V ústeckém hypermarketu Globus v Trmicích například už téměř tři roky používají světla Lamberga. „Jde o moderní typ osvětlení, který je vhodný právě pro veřejné prostranství. Po ukončení otevírací doby svítí jen třetina osvětlení,“ říká mluvčí Globusu Pavla Hobíková.

POUŽÍVAJÍ ČIDLA POHYBU

V chudeřické sklárně AGC zase svítí hlavně kvůli zajištění nezbytného výkonu práce a bezchybnému provozu výroby. „V řadě dalších prostor, které nejsou přímo součástí výroby, zajišťují osvětlení čidla pohybu tak, aby se předcházelo světelnému znečištění a zároveň se zamezilo zbytečnému plýtvání energiemi,“ zmiňuje manažer lidských zdrojů AGC Libor Sehnal.

Podobně je tomu i v trmické teplárně. „Osvětlení se týká všech prostor, ve kterých se nachází aktuálně provozovaná technologie. Ostatní části teplárny, které jsou nevýrobního charakteru, nasvěcujeme minimálně a pouze z důvodu nutné ochrany objektu. Nasvícení je navíc takové, aby v noci pokud možno nenarušovalo okolní prostředí teplárny,“ připomíná mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.

Na rizika světelného smogu v oblasti lidského spánku upozorňuje i ministerstvo životního prostředí.

„Opakované narušování temné fáze noci světlem významným způsobem zvyšuje riziko vzniku civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence a obezita a různé formy karcinomů,“ uvádí za ministerstvo Dominika Pospíšilová.

V současné době však není světelné znečištění v ČR právně ošetřené. Žádný předpis ani nestanoví, jaké jsou pro toto znečištění limitní hodnoty.

Kroužkování pomáhá ochráncům přírody monitorovat migraci labutí.
Labutí migranty hlídají speciální náramky