Historici chtějí pohádky, které se vážou k ústeckým reáliím, přeložit a znovu vydat, aby mohly bavit i dnešní děti. Uvedl to řekl ředitel muzea Václav Houfek.

OBJEVITELEM JE HAUSENBLAS

O existenci knihy pohádek neměli muzejníci tušení. Objevil ji Martin Hausenblas, jenž opravuje zchátralý zámeček ústeckého bankéře Ludwiga Wolfruma ve Skrytíně.

Ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek a dárce Martin Hausenblas při podpisu darovací smlouvy.Zdroj: Jiří Preclík, Muzeum města Ústí nad Labem„Zajímám se o všechny věci, které s touto význačnou postavou souvisí. Dostal jsem tip, že se na jednom německém antikvárním serveru objevila knížka, která podle ex libris pocházela z knihovny Ludwiga a jeho ženy Marie," řekl Hausenblas. Po konzultaci s historiky se rozhodl nález muzeu darovat.

Historická publikace má 43 stran a obsahuje osm pohádek. Není datovaná, ale vydal ji ústecký nakladatel Rudolf Becker, který ve městě působil v první polovině 20. století. Odhad je, že pochází z období kolem roku 1920.

„Zatím jsme žádný další exemplář v knihovnách neobjevili. Možná jde o jediný dochovaný kus z nízkonákladového vydání, které si rodina Wolfrumů vyrobila jen jako soukromou rodinnou památku. Ale více nám snad o autorce i knížce samotné napoví chystaný podrobnější výzkum," uvedl Houfek.

TYPICKÝ ÚSTECKÝ TRPASLÍK

Na titulní ilustraci od autorky knížky je motiv trpaslíka. „Podle toho se hned pozná, že jde o pohádky z Ústecka," poznamenal Houfek. Osudy trpaslíků jsou s Ústím spjaté od 19. století, kdy zde trpaslíky vyráběla továrna Ferdinanda Maresche. Vyvážela je tehdy do celého světa.

Pověst o trpasličím pokladu v Mariánské skále se objevila v knize Labská královna, která shromáždila pohádky o skřítcích, rytířích a loupežnících od řeky Labe z Ústí a okolí.

Stejně jako pověsti v knize Labská královna jsou i ty v objevené knize psané německy. Dílo nyní dostane překladatel a také muzejní restaurátorka, neboť knížka je napadena plísní a vypadávají z ní listy.