Onemocnění srdce, ledvin i jater. Infekce. Rakovina plic. Narušení plodu u těhotných žen. Smrt. To všechno mohou způsobit ultrajemné částice prachu. Bohužel, výzkum jejich účinků je dosud v plenkách. Zlepšit by to mohl i projekt Ultraschwarz financovaný EU, na němž se podílejí čeští a němečtí vědci.

Příliš malé

Jak přesně ultrajemné částice poškozují zdraví? Vznikají při spalování a jsou tak malé, že pronikají až do plicních sklípků. Jelikož je ale plíce nejsou schopné zachytit, pronikají buněčnou stěnou do krve a dál do organismu člověka.

Tělo se jich velmi obtížně zbavuje, pokud vůbec. Jakmile se v těle hromadí, má to na něj ničivé účinky. Navíc na sebe váží další škodliviny. Zákon na ochranu ovzduší na ně ani nestanovuje žádné limity, výzkum začal až nedávno.

„Zatím pokračuje sběr statistických dat o úmrtnosti a hospitalizaci v nemocnici," popsala lékařka Eva Rychlíková ze Zdravotního ústavu v Ústí, která na mezinárodním projektu Ultraschwarz pracuje. „Měli bychom je obdržet v červnu 2014."

Ústav přitom sleduje pro úmrtnost a příjmy v nemocnici všechny Ústečany. „Případné zhoršování zdravotního stavu naši spolupracovníci sledovali u 160 lidí, počet se časem změnil," popsala lékařka.

Měřící přístroje

Na projektu spolupracují kromě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ještě Zdravotní ústav v Ústí, Technická univerzita Drážďany a Leibnitz institut pro výzkum troposféry. Výzkum totiž provádějí kromě Ústecka i v sousedním Sasku na území, které v roce 1989 trpělo nejznečištěnějším ovzduším ve střední Evropě, takzvaném černém trojúhelníku.

Meteorologové měří koncentrace velmi jemného prachu od poloviny roku 2012. Zjistili, že víc jich zamořuje vzduch na Ústecku v zimě a během letních prázdnin, kdy v ústecké kotlině vznikají inverze. Tedy v době, kdy se v údolí drží vzduch studenější než na kopcích, což zhoršuje rozptylové podmínky.

„Znečištění ovzduší na Ústecku v posledních letech kolísá. Na míře znečištění má velký vliv i počasí, nejen samotné zdroje znečištění," vysvětlila Helena Plachá z ČHMÚ na Kočkově.

Nemohou to ale srovnávat se situací v roce 1989, protože ohledně ultrajemných částic z té doby neexistují žádná data. Předpokládají ale, že dnes tu je vzduch čistší než tehdy. To prý alespoň ukazují další měření, která ČHMÚ provádí. Přesto ale kvůli geografické poloze Ústí v údolí tu je vzduch víc znečištěný než v okolí.

Získané informace pak předávají krajskému úřadu, či městu Ústí. Ty by na jejich základě měly vypracovat strategii, která znečištění ovzduší významně sníží. Stejně tak se získanými informacemi z výzkumu pracuje Zdravotní ústav, sledující vliv ultrajemných částic na lidské zdraví.

Kromě evropských dotací na projekt přispěl i Ústecký kraj. „Máme pochopitelně o podobné projekty zájem," uvedla Magdalena Hanáčková, mluvčí kraje. „Měří škodliviny v ovzduší zcela jiným způsobem."

Kraj pro projekt zakoupil dva speciální přístroje na měření ultrajemných částic v celkové částce přesahující 73 tisíc eur.