Kliknutím zvětšítePalivový kombinát sem během rekultivace napouštěl vodu v letech 2001 až 2010. Umělé jezero má plochu 252 hektarů, což je jen o 30 hektarů méně, než má Máchovo jezero. Maximální hloubka dosahuje 24 metrů.
Jak ale vysvětlil meteorolog Martin Novák z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), lokální počasí ovlivní minimálně. „Vliv to má jen na statistiku výskytu mlhy. Na Miladě bývají, i když jinde nejsou. Jakmile krajinu pokryje mlha, nevysouší se. Což neplatí, jakmile zmizí,“ podotkl.
OVLIVNÍ JEN OKOLÍ
Zároveň poukázal na to, že v boji se suchem mohou nádrže sloužit například k závlahám. Na to, zda bude pršet nebo sněžit, však vliv nemají. „Jsou příliš malé. Ovlivní vlhkost jen nějakých dvacet třicet metrů od břehu,“ naznačil Martin Novák.
Pohyb vody v krajině tu ale lidé ovlivňovali od nepaměti. Také proto nás v posledním století trápí střídavě povodně a sucha. Svou roli v tom hrají přehrady, meliorace i zemědělství.
Na to upozorňuje i ekologický aktivista Jiří Škoda z Ústí. „Voda spadne a rychle zmizí v nádržích či řece. Kdyby zůstala v krajině, má šanci se odpařit a vrátit do přirozeného koloběhu. Pak se stane, že dva měsíce nezaprší. Hodně vody seberou výrobní haly i bazény u domů,“ upozornil.
Jedním z příkladů velkorysé vodní stavby minulosti je více než sedmikilometrový Ploskovický potok, který napájí jezírka, fontány a umělé jeskyňky zámku v Ploskovicích. Historici dlouho netušili, že ho celý vytvořily lidské ruce na objednávku velkovévodkyně Toskánské.
Dnes začíná potůčkem, který stéká ze Staňkovic do Chudoslavického potoka. Dříve měl ale počátky ještě dál v kopcích. Původ potoka odborníci neodhalili v terénu, ale u monitoru počítače při analýzách Třebušínska.
„Ukázalo se, že trasa toku neodpovídá spádovým poměrům lokality. Naše návštěva potvrdila, že je umělý,“ popsal před časem objev Vladimír Fárek z ústeckého ČHMÚ.
1
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
