V rámci výstavy, která ve středu začíná v ústeckém muzeu a potrvá až do 1. listopadu, je pak k vidění i dalších 21 soutěžních projektů.

Nahradí porodnici

Stavba CPTO bude největší investiční akcí v historii univerzity a vyroste na prázdném místě po bývalé porodnici.

„Univerzita si byla vědoma slibů, které dala veřejnosti v souvislosti s demolicí budovy bývalé ústecké porodnice, a věnovala tak zvýšenou pozornost zajištění nezávislosti hodnocení kvality návrhů nové stavby," sdělila mluvčí univerzity Jana Šiková.

Vedení školy se proto rozhodlo vyhlásit architektonickou soutěž o návrh, nikoliv veřejnou zakázku. „Náročnější způsob výběru projektu prostřednictvím architektonické soutěže o návrh nepatří v ČR mezi hojně využívané instituty," říká rektor Martin Balej.

Pro posouzení návrhů pak byla jmenována porota složená z řady expertů. „Ti si zvolili do svého čela ústeckého rodáka, architekta Jana Jehlíka, místopředsedou poroty zvolili děkana Přírodovědecké fakulty UJEP Jaroslava Pavlíka," doplnila mluvčí.

22 návrhů

O účast v soutěži projevila zájem renomovaná česká a slovenská studia a ateliéry. Odborná porota tak mohla vybírat z celkem 22 architektonických návrhů, které jsou nyní v muzeu k vidění.

Autorem vítězného návrhu se stal tým architektů pod vedením Petra Pelčáka, profesora Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. „Z vítězství máme samozřejmě velkou radost," komentoval Pelčák.

„Vítězný návrh architektonického studia Pelčák a partner splnil naše očekávání a my věříme, že bude důstojným přírůstkem ústecké architektury a novou tváří kampusu UJEP," dodal rektor Martin Balej.

Kromě učeben, laboratoří, přednáškových sálů a kabinetů bude součástí stavby rovněž děkanát či menza.

Otázky pro architekta Petra Pelčáka

Jak dlouho jste na projektu pracovali?
Práce trvaly zhruba 3 měsíce. Soutěž byla dvoukolová, kdy v prvním kole bylo vybráno 5 architektonických návrhů, mezi nimiž byl i ten náš. Následně jsme museli projekt dopracovat do větších podrobností, hlavně rozkreslit detaily a vysvětlit některé připomínky například jsme objasňovali řešení automobilové dopravy a parkování.

Jak bude stavba náročná z hlediska energií?
Snažili jsme se vymyslet stavbu, která bude udržitelná a bude minimalizovat provozní náročnost. Budova nespotřebovává velké množství energií. To je dáno jak konstrukcí fasády, tak méně okny. Jednoduše řešeno: Používali jsme selský rozum.

Jaké další stavby podobného typu jste už projektovali?
Vycházeli jsme ze zadaných kritérií, ale budovy podobného typu už za sebou máme. Třeba Filozofickou fakultu a Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně či Krajské kulturní a vzdělávací centrum ve Zlíně.