Původně ústecký vůz T2 v březnu 2007 dopravní podnik koupil v Liberci.

„Na základě jednání mezi naším a libereckým dopravním podnikem jsme se domluvili, že tramvaj nám prodají za odvoz. Stál asi dvacet tisíc korun," řekl ředitel dopravního podniku Radek Chobot.

Nejtragičtější tramvajová nehoda v republice
Po válce byly tramvajové tratě v Ústí nad Labem poničené bombardováním a doprava ochromená, ale město ji tehdy brzy obnovilo. 13. července 1947 na Bukově jeden z plně obsazených vozů havaroval. Bilance této nehody je více než tragická. Zemřelo 30 lidí, těžce zraněných bylo 45 a lehce pak dalších 31 lidí. Tramvaj vyjížděla z Telnice a kvůli přeplněnosti a vadným brzdám nabrala až 70 kilometrovou rychlost. Katastrofě nikdo nemohl zabránit. Cestujícími byli převážně výletníci, kteří navštívili ústecké okolí a vraceli se zpět do města.

Vedení společnosti plánovalo tramvaj opravit do historické podoby.

„Původním záměrem bylo tramvaj umístit na kruhovou křižovatku na Bukově, která je místem největší nehody tramvaje v české historii," řekl Radek Chobot. Sloužila by zde jako pomník třem desítkám lidí, kteří v roce 1947 v těchto místech přišli o život.

Tramvaje, které dnes už nejsou.Reziví v Předlicích

Od března 2007 však vůz stojí v předlickém depu, kde se o něj nikdo nestará a neudržuje ho. Po čtyřech letech, kdy byla tramvaj vystavena přírodním živlům, nad ní nechala firma vybudovat provizorní přístřešek, ale postup rzi se tak nezastavil. Nyní nad tramvají není ani přístřešek.

Peníze na potřebnou rekonstrukci vedení dopravního podniku nemá. „Odhaduji, že částka by se pohybovala v řádech milionů korun," uvedl Radek Chobot.

Jenže současnou prioritou společnosti je obnovení vozového parku trolejbusů a autobusů.

„Nemáme další volné finanční prostředky, které bychom mohli na opravu tramvaje uvolnit," doplnil Chobot. Podle něho peníze v minulosti slíbili i ústečtí radní, ale zatím o ničem nerozhodli.

Třetí největší tramvajový provoz
Městské ústecké zastupitelstvo roku 1895 rozhodlo o zřízení kolejové dráhy a rok na to udělilo rakouské ministerstvo drah městu Ústí koncesi k jejímu provozování. Tramvaje měly svoji premiéru v sobotu 1. července roku 1899. Tradiční trať vedla z Předlic přes centrum do Krásného Března. Druhá linka jezdila od divadla až na Bukov. Dohromady tratě měřily devět kilometrů. Po vypršení desetiletého pronájmu provoz elektrického podniku odkoupilo samo město, a tím začal prudký rozvoj tramvajové dopravy. Na přání obyvatel byla bukovská linka rozšířena k hlavnímu nádraží a projektovány dálkové tratě do Trmic a Neštěmic. Ve dvacátých letech se tratě rozšířily ještě dále. Nejvytíženější tratě byly zdvojkolejňovány a zastávek se dočkaly Vaňov a Chabařovice. Přibyla také okružní jízda čtvrtí Klíše. Vrcholem modernizace byl rok 1936, kdy ústecké tramvaje poprvé překonaly Labe a namířily na Střekov. Těsně před druhou světovou válkou byl pod tlakem okolností ukončen rozvoj tramvajové dopravy. V té době délka tratí dosahovala 47 km. Po Praze a Brně šlo o nejrozsáhlejší tramvajový provoz v Česku.

Tramvaj chtěl jeden zájemce i koupit, ale nakonec se s dopravním podnikem nedohodl. Podle ředitele neskončí ani v muzeu, ale nejpravděpodobněji ve sběrně kovů. „Sešrotování nás nebude nic stát, naopak za něj dostaneme nějakou částku v hodnotě kovů."

Nostalgie

Ne všem se nápad líbí. Na Facebooku vznikla komunita Za zachování jediné tramvaje v Ústí nad Labem, která se snaží bojovat za záchranu T2. Její organizátoři zde tvrdí, že do dopravního podniku se vydali i dobrovolníci z řad deváťáků. Chtěli údajně s opravou tramvaje pomoci.

Konec tramvají v Ústí
Prvním znakem útlumu bylo zrušení tratě do Telnice. Později skončila i vaňovská trať. Přesto byly tramvaje stále nosným systémem MHD. Situace se změnila na začátku 60. let, kdy se odehrál spor mezi městem a dopravním podnikem ohledně nákupu nových vozů T2. Dopravní podnik se požadovaných 30 vozů nedočkal a město odsouhlasilo likvidaci tramvajového provozu. Ten tehdy pokrýval 80 procent potřeb města. Namísto toho se zavedla autobusová doprava, ačkoli dopravní podnik neměl dostatek vozů. Kvůli tomu souhlasil s převedením dopravy na tehdejší ČSAD Ústí n. L. Pozdější snahy o zpětné převzetí provozu do rukou dopravního podniku byly neúspěšné. V roce 1963 byla zrušena trať do Chabařovic, následovaly Klíše, Všebořice a Střekov. Konec tramvají v ulicích Ústí nad Labem nastal v roce 1970.

Ústečané nostalgicky vzpomínají na dobu, kdy se ulicemi proháněly tramvaje. „Pamatuji si legendární T dvojky. A to nebylo jen tak, měli jsme tramvajový provoz srovnatelný s evropskými zeměmi. Měli jsme se čím chlubit," tvrdí pamětník Jiří.

„Pamatuji si tramvaje spíš jako dítě. Když jsem se vrátila ze studií, provoz se pomalu ukončoval. Trolejbusy jsou také dobré, ale tramvaje měly své kouzlo," zavzpomínala seniorka.