„Věřím, že ať v něm budeme mít Děčín nebo Opavu, postoupíme do finále,“ neskrývá nadále smělé ambice.

Jak jste si užíval emoce v závěru postupového utkání a bezprostředně po jeho konci?
V těch posledních 35 nebo 40 vteřinách, když ten náskok narostl a už jsem věděl, že nás o semifinále nikdo nepřipraví, ve mně propukly absolutní emoce. Všichni víme, co se během sezóny stalo s mým jménem a ohledně Pardubic. Slyšel jsem dokonce názory, že já osobně nebudu na tu sérii tak připravený, protože hrajeme se soupeřem, kam mohu po sezóně potenciálně odejít. My jsme to ale zvládly, Pardubice byly těžký soupeř a ty emoce jsou nádherné. Když vidíte partu kluků, která se dá během deseti měsíců dohromady a jak pak v play-off bojuje a jaký předvádí basketbal, tak mi to dělá obrovskou radost. Jsem na kluky hrozně hrdý.

Ta parta je i vaše zásluha, u hráčů jste oblíbený a dokázal jste vytvořit neskutečnou chemii v týmu. Jak se vám to povedlo?
Podle mě to je více faktorů. Za sebe mohu říct, že jsem k hráčům autentický. Nejsem s nimi kamarád, se kterým by chodili na kafíčka nebo na pivo, ale myslím, že i tak s nimi mám otevřený vztah a že když kdokoliv potřebuje cokoliv, ať už z basketbalového prostředí nebo mimo něj, může to se mnou probrat. Jsem trenér, který je spravedlivý, což znamená, že se snažím ke všem přistupovat stejně. Ať se jedná o Karlovského nebo o Autreyho nebo Nicholse, což si myslím, že kluci oceňují. To ale pramení i z těch hráčů. Mají dobrý charakter, ačkoliv to jsou velká ega, jsou schopní podřídit se týmu a jsou hladoví po úspěchu, což je důležité.

FK Viagem Ústí nad Labem (bleděmodří) - Slovan Velvary
OBRAZEM: Arma doplatila na zahozené šance a zápas jara nezvládla

Byly Pardubice soupeř, kterého jste si do play-off přál?
Do poslední chvíle jsme bojovali o druhé místo, takže jsme vlastně moc nevěděli, na koho půjdeme, ale musím říct, že Pardubice si nikdo z nás moc nepřál. Věděli jsme, že se na play-off daly dohromady, nastoupily s Vyoralem, Marshallem, Chatmanem, Škifičem, Šafarčíkem, Pekárkem, ten tým byl prostě skvělý. Ale jak jsem říkal, ten tým se netvoří během týdne ale během celé sezóny, což byla naše výhoda. Proti nám stál co se týče individualit rovnocenný soupeř, ale myslím, že rozhodla naše větší týmovost a soudržnost.

Ve hře je semifinálové derby s Děčínem. Je to něco, co byste si přál? Nebo byste se třeba s Válečníky raději utkal až v nějakém boji o medaile?
Je to Sophiina volba. Opava i Děčín jsou týmy stavěné pro play-off. Mají široký kádr, Děčín podepsal navíc ještě Boškoviče, oba celky to umí hrát, koneckonců jsou to loňští finalisté. Ale samozřejmě kdybychom hráli s Děčínem, začínali bychom doma, kde jsme pět měsíců neprohráli, což by byla naše drobná výhoda. Tak či tak, do další série půjdeme se vztyčenou hlavou a já věřím, že ať to bude Opava nebo Děčín, postoupíme do finále.

První finálové utkání basketbalové ligy se hrálo na děčínském zimním stadionu. Válečníci se utkali s Nymburkem.
Sluneta rozhodla: Můj dům, můj hrad! Ústí na zimním stadionu hrát nebude

Do startu semifinále vám zbývá více než týden, jak ten čas vyplníte? Stíháte sledovat třeba i sérii mezi Ostravou a Opavou, nebo se věnujete čistě přípravě svého týmu?
Primárně se samozřejmě soustředím na náš tým, té práce je tam sousta, s Honzou Mouchou děláme hodně videa. Ale na Ostravu s Opavou jsem koukal, pořád si myslím, že Opava postoupí a proto je dobré ji vidět i v play-off. Mrzí mě spíš, že v době, kdy máme těch zápasů opravdu hodně, tak začínají i vyřazovací boje NBA a Euroligy, takže toho skvělého basketu je opravdu hodně, ale zkrátka na to teď není čas (úsměv). Pro mě je teď prioritou česká liga a koncentruji se na to přivézt poprvé v historii do Ústí nad Labem medaili.

Když zmiňujete Euroligu, Ty Nichols v jednom rozhovoru říkal, že máte hodně věcí převzatých z Olympiakosu Pireus, co vy na to?
(smích) Tak to určitě není, máme hodně věcí, každý trenér má nějaký systém, který nevymyslí sám, ale je to směs vícero systémů. U mě se určitě objevují i věci z Olympiakosu, mám rád Euroligu, stejně jako NBA a snažím se to přenášet do české ligy a zřejmě to funguje (úsměv).

Říkal jste, že s hráči nechodíte na kafíčka nebo na pivo, ale předpokládám, že po úspěšné sezóně byste asi udělal výjimku, že?
Jasně! Na to se i těším! Pokud sezóna dopadne dobře, rád se s nimi potkám i někde mimo basketbalové hřiště. Ale přeci jen jsem mladý trenér a musím si udržet nějaký respekt a autoritu, proto to mám během sezóny nastavené takto. Ale pochopitelně věřím, že si po sezóně nějaký drink, pivko a doufám, že i doutník, spolu dáme.

Fanoušci Sluneta Ústí - Pardubice, 5. čtvrtfinále KNBL 2023/2024. Postup svých bývalých kolegů si nenechal ujít ani Pavel Houška
OBRAZEM: Slunetu tlačil za postupem i Houška. Byli jste také u toho?

Doutník by znamenal velký úspěch. I kdyby skončila ta sezóna nejlépe, jak by mohla, byla by v Ústí skutečně vaše poslední?
Určitě neříkám, že poslední. Jediné, co je v tuto chvíli jasné je, že po této sezóně z Ústí odcházím jinam, ale nikdy neříkej nikdy. Věřím tomu, že jsem si v Ústí získal nějaké fanoušky, vedení se mnou snad taky bylo spokojené a nikdo neví, co bude v budoucnu a kam se posune moje kariéra a kam se posune Ústí jako klub. Jsem z Litoměřic, což je 20 minut odtud, takže určitě se neodvážím říct, že tento ročník je zde můj poslední.

Na závěr zmiňme ještě Litoměřice, které se probojovaly až do finále I. ligy, kde padly se Svitavami těsně 1:2 na zápasy. Co to pro vás znamená?
Je to skvělé! Litoměřice jsou basketbalové město, které sice nemá tolik obyvatel a mají to těžké, protože okolo jsou Ústí a Děčín, ale jsem za ně hrozně rád. Za ty kluky, kteří tam hrají, za Tomáše Eisnera jako trenéra. Myslím, že tam do finále mohl postoupit kdokoliv a oni si to urvali. Já jsem viděl jen to nadšení u našich kluků, Honzy Karlovského s Johanem Haiblíkem a Honzy Maděry, kteří za ně pendlují a jak tam jezdili s nadšením. Je smutné, že druhé a třetí utkání se krylo s našimi duely v Pardubicích a teď doma a Johan s Karlosem nemohli klukům pomoct aspoň v tom rozhodujícím třetím klání, ale my jsme samozřejmě museli dát prioritu nejvyšší soutěži. Pro nás to byl klíčový duel a ti kluci už tady mají důležitou roli a museli hrát za nás.