Nesmírně zajímavé jsou jeho dějiny, ale i jeho současnost. Je to město, jež psalo historii a má rozhodně co říci i k dnešku. Škoda jen, že v jeho přímé blízkosti se nachází zlom zemské kůry a tak jeho obyvatelé, zvláště po nedávné katastrofě v jihovýchodním Turecku, mají obavy z možná blížícího se zemětřesení. Ale snad k němu nedojde. Jako první na místě dnešního velkoměsta vznikla již v 7. století př. n. l. řecká osada Byzantion založená jako protiváha Římu na strategickém místě na východě Římské říše při průlivu Bospor. Roku 330 bylo město vysvěceno a přejmenováno na počest císaře Konstantina zakladatele - Constantinopolis.

Dostala se mu řada privilegií a rozsáhlá autonomie. Jedno z tehdy nejbohatších a nejlidnatějších měst bylo z vojenského hlediska považováno za nedobytnou nejsilnější pevnost známého světa. Část byzantských hradeb jsme také hned po příjezdu sem navštívili.

 Slovanské označení Konstantinopole bylo Cařihrad. K jeho pádu došlo roku 1453, kdy Osmané pod vedením sultána Mehmeda II. město dobyli. Tím podle některých historiků skončil středověk. Geniální strategická akce Mehmeda II., kdy nechal přetáhnout přes horský hřbet oddělující Marmarské moře od zálivu Zlatý roh celé své loďstvo a z boku napadl Konstantinopol, byla úspěšná.

Od té chvíle se tato Osmanská říše stala světovou velmocí, ovládla Balkán a východní Středomoří a město přejmenované na Stambul se stalo jejím hlavním městem. R. 1923 byla založena Turecká republika a hlavní město se přesunulo do Ankary. Ale Istanbul, jak se dnes nazývá, svůj význam neztratil. Určitě naopak. Řada významných akcí se zde pořádá každý rok. Před lety zde např. tehdy nejlepší česká tenistka mladičká Petra Kvitová dobyla nejvyšší poctu, 1. místo, v turnaji nejlepších tenistek světa.

Po přistání v Istanbulu jedeme dlouhou pobřežní autostrádou podél Marmarského moře až do satelitního města Kumburgaz. Je večer, za oknem sledujeme hustý provoz na přímořské dálnici a honem na kutě. Zítra to bude v největším městě Evropy opravdu náročné. Brzy ráno abychom toho viděli, co nejvíce se ranní špičkou prodíráme k centru Istanbulu. Exkursi památek zahajujeme na Hippodromu z doby Římské říše, kdysi před Kristem lidové shromaždiště, ale i místo k závodům na koních. Od krásné kašny, již sultánovi na počátku 19. st. daroval německý císař Vilém II., jdeme ke dvěma obeliskům.

close Ervín Dostálek v norském přístavu Bergen. info Zdroj: Archiv E. Dostálek zoom_in Cestovatel Ervín Dostálek.

Větší zachovalejší je z Egypta z let kol. r. 1500 př.n.l., podobný jako v Paříži a za ním pak daleko starší tzv. Hadí sloup z různých kovů z Řecka. Čeká nás Modrá mešita, k níž vystavěli šest minaretů a tak v Mohamedově rodišti Mekce museli přidělat sedmý. Šero, zářící lampy, koberce ode zdi ke zdi, masy lidí, hlavně Japonců, fajánsová modrá výzdoba (odtud Modrá mešita), všechny ženy se zahalenými hlavami, boty máme všichni zuté a nosíme je v igelitovém pytlíčku sebou.

Hagia Sophia neboli Chrám Boží moudrosti stojí hned za Modrou mešitou a je jednou z nejkrásnějších sakrálních staveb světa. Původně byzantský chrám, křesťanská svatyně z 6. st. nad zátokou Zlatý roh má nádhernou kupoli a byla tehdy sídlem patriarchy. Po dobytí města Osmany přestavěna na mešitu s minarety, ale po vzniku Turecké republiky v r. 1934 sekularizována a slouží jako muzeum. Nádherná kupole, boční lodě, nepřítomnost sloupů v hlavním prostoru, ale v ostatních částech sto sedm mramorových sloupů, z nichž některé pocházejí z řeckých chrámů v Dresu a Baalbeku, obložení stěn šesti druhy barevných mramorů, ornamentální mramorové mozaiky v podlaze, na stěnách a v klenbě pak andělé a světci, množství menších i větších oken – to vše v druhé největší původně katedrále světa zaujme.

 Modrá mešita

Pro muslimy je ale dnes v Istanbulu nejdůležitější asi Modrá mešita. Pro nás bezvěrce při +prohlídce nádherného města to byl asi palác Topkapi (turecky Topkapi Sarayi). Po čtyři staletí byl oficiální rezidencí osmanských sultánů a centrem vlády. Dnes je to hlavní turistická atrakce největšího tureckého města. Palác je komplexem čtyř hlavních dvorů a řady menších budov. Jeho výstavba začala na popud sultána Mehmeda II., dobyvatele byzantské Konstantinopole v roce 1459. Dlouhé fronty turistů z celého světa stojí pokojně na vstupenky, jiní mají přednostní vstup zajištěn předem.

Také my. Už vstup do areálu je monumentální. S osobní prohlídkou návštěvníků, jejich zavazadla i oni sami projdou „rentgenem“ jako na letišti, na vše dohlíží stráž se samopaly. Největší cennosti areálu se skrývají v klenotnici. Obsahuje totiž obrovské množství stříbrných a především zlatých předmětů denní potřeby, ale i šperků a jiných drahocenností. „Jedničkou“ je dýka klasicky zakřiveného tvaru se zlatou střenkou a třemi smaragdy, z nichž největší je i největším na světě. Šestaosmdesátikarátový diamant indického maháradži koupený matkou Napoleona se dostal k velkovezírovi Alimu Pašovi a od něj do sídla sultánů. Z dalších cenností zaujmou i dva přepychové trůny. Kromě klenotnice jsou krásné i ostatní budovy, komplex paláců, Bagdádský pavilon, mešity, fontány, diván neboli říšská rada, harém, kuchyně a další. I výhled na záliv Zlatý roh a průliv Bospor s mnoha loděmi jsou nezapomenutelný.

Dole pod návrším s historickými památkami se nachází Velký a Egyptský bazar. Nás zaujal více ten Egyptský, který se nachází v blízkosti přístavu Emunenu a mešity Yemi. Je to velká budova do tvaru písmene „L“ z počátku 17. století, kdy byla vlastně součástí komplexu Nové mešity. Název „Egyptský“ dostal bazar proto, že byl vystavěn za peníze z cla za egyptské zboží. V jeho útrobách se obchoduje především s kořením, čaji a sladkostmi všeho druhu. Dnes kromě těchto tradičních komodit se zde dá koupit i med, ořechy, cukrovinky, sušené hovězí obalené v kořeněné pastě (pastirma), kaviár, ale i oblečení, domácí potřeby i exotická afrodiziaka (tureckou viagru). Je tu o něco levněji a větší přehled, na Velkém je prý lepší zas jakost prodávaného zboží. Další unikát, který lze v Istanbulu vidět, je cisterna baziliky (Yerebatan Saray v překladu Potopený palác).

Je to obrovská podzemní zásobárna pitné vody, vybudovaná za císařů Konstantina a Justiniána na počátku 6. století n. l. Byla určena pro zásobování paláce Topkapi a ostatních domů vodou v případě obléhání města. Její plocha je 143x65 metrů, klenbu nese 336 mramorových sloupů 8 m vysokých ve 12- ti řadách, Vodou nepropustné obvodové zdi jsou 4 m silné a nádrž pojme až 80 000 m3 vody.

Plavba lodí

 Na co jsme se velmi těšili, byla plavba lodí po Bosporu, nejužší úžiny oddělují přímo ve městě Evropu od Asie. Nejdříve jsme zašli mezi množství rybářů na Galatský most s množstvím rybářských restaurací. Ten spojuje staré a nové město evropské části Istanbulu. Tam v dáli na druhé straně v klubu Galatasaray hrál kdysi i český reprezentační fotbalový útočník Milan Baroš. Po koupi obrovských preclíků - nosí je procházející prodavači srovnané do veliké výšky na tácu na hlavě - jsme vypluli od břehu zálivu Zlatý roh, podpluli Galatský most, minuli Galatskou věž, Serailový mys s Modrou mešitou, chrámem Hagia Sophia a palácem Topkapi.

Na evropském břehu minuli mešitu a palác Dolmabahce, podpluli krásný a slavný první bosporský most – jeden ze dvou, který spojuje Evropu s Asií a u druhého – mostu sultána Mehmeta se otočili zpět. Dámy si se zájmem prohlížely i dům hlavní hrdinky někdejšího televizního seriálu o moderní Šeherezádě. Pak ještě nejvýznamnější istanbulská mešita, jejímž zakladatelem je slavný sultán Sulejman I. Nádherný, tzv. Sulejmanova. Ta se vypíná nad zátokou Zlatý roh a v jejím areálu je hrobka sultána i jeho milované ruské ženy Roxany a jejich dětí.

Ervín Dostálek

Mohlo by vás zajímat: Brná nabízí zimní koupání. Pára nad bazénem slibuje zážitek jak od gejzíru

Zimní koupání v Brné. | Video: Janni Vorlíček