"Vybírám si to, co mě nejvíc baví, ale nakonec dojde i na nejtěžší úkoly. Navíc se dopoledne musím postarat o mladšího sourozence, což taky zabere nějaký čas," uvedla milá dívka, na jejiž přání neuvádíme její jméno.

V této rodině totiž mají i jednoho prvňáka a rodiče, podobně jako v jiných rodinách, musí alespoň půl dne věnovat svým pracovním povinnostem. "Dětem jsme z učení udělali hru. Hrajeme si na to, že žijeme na odlehlém australském ranči, kde se také děti musí učit doma s rodiči, nebo prostřednictvím internetu. Funguje to dobře a děti mají alespoň smysluplnou zábavu, než se jim pak můžeme aktivně věnovat my," dodává otec, který je šéfem jedné menší ústecké firmy - mediální agentury.

"Opatření zabraňující šíření koronaviru se dotýkají úplně všech a všeho, včetně našeho podnikání. Naštěstí máme hodně práce, kterou můžeme vykonávat individuáně nebo v malém týmu a v místech, kde nepřicházíme do styku s dalšími lidmi. Větší akce jsou zrušeny, což je ale přes ekonomický dopad asi dobře," doplňuje.

Konkrétně tato rodina si nastavila krizový režim tak, aby měla nad případným šířením viru alespoň nějakou kontrolu. Dočasně omezují přímý styk s dalšími lidmi, pro nákupy využívají méně exponované hodiny.

K tomu matka dodává: "Děláme to především proto, abychom měli alespoň nějakou kontrolu nad tím, zda jsme si mohli vir přinést domů, nebo ne. Nejde o nás, ale o naše babičky a prababičky, se kterými bychom se chtěli zase co nejdřív vidět, ale nechceme je naším nezodpovědným chováním ohrožovat."