„Autorovo dílo dokonale vyjadřuje jeho individuální impresionistický styl. K tvorbě jej inspiroval francouzský básník Stéphan Mallarmé (1842-1898), vedoucí symbolistické školy, který kolem sebe soustředil mladé tvůrce poesie, impresionistické umělce. Velkou symfonickou báseň Faunovo odpoledne psal na námět starověké mytologie v letech 1865-1866, vydána byla až o 10 let později. Pravděpodobně autora inspirovala malba Francoise Bouchera, francouzského malíře z 18. století,“ informoval Deník Vladimir Gončarov. Sám je režisérem i choreografem představení tak, jako Rita Pleškova, šéfová ústeckého baletu. Dělají na inscenaci spolu.
Mallarmého poetický styl je podle něj záměrně složitý, nepochopitelný a alegorický; vyznačuje se smyslnou jasností obrazů, ladností vkusu a vytříbeným vnímáním života. „Sám Mallarmé srovnával svou poezii s hudbou: usiloval o to, aby jeho fráze, uspořádané určitým způsobem, poeticky působily na čtenáře, stejně jako zvuky hudby na posluchače,“ popsal Gončarov, kreativní tanečník baletu ústeckého Severočeského divadla.
Symfonická báseň „Faunovo odpoledne“ byla určena k recitaci ilustrované tancem, vznikla pro slavného francouzského herce Coquelina staršího. Gončarov k tomu vysvětlil: „Debussy, který se symfonickou básní seznámil v roce 1886, chtěl čtení doplnit třídílnou skladbou: měla předehru, mezihru a finále (parafrázi). Avšak význam té básně byl již v předehře zcela vyčerpán, aniž by bylo nutné v ní pokračovat.“


Mallarmé poprvé slyšel dílo v autorově předvedení na klavír - a byl velmi potěšen: „Nečekal jsem nic takového! Hudba navazuje na náladu mé básně a doplňuje ji živěji, než by to uměly barvy,“ jásal tehdy básník.
V dopise, psaném rok po dokončení Faunova odpoledne (1894), Debussy hravě vysvětlil princip své role: „Toto je obecný dojem z básně. Pokud jste se ji snažili sledovat přesně, hudba by se dusila jako tažný kůň, o Grand Prix zde soutěžící s koněm čistokrevným.“

O čem vypráví Debussyho Faunovo odpoledne:
„Dílo v našem podání je asi desetiminutová taneční báseň, jakási pohybová vize, která se díky síle hudby zprvu vzedme, ale rozplyne se v mlze. Mladý tanečník tráví to odpoledne na baletním sále. Přemýšlí zde, hledá vhodné pohyby pro svou roli Fauna. Již znavenému tanečníkovi se při tom zjeví přelud: Zpoza zrcadel k němu vstoupí překrásná dívka, nymfa. Přináší mu inspiraci, lásku, harmonií, zbavuje ho rutiny. Zve zamilovaného Fauna na jeviště, za zrcadlo, do světa iluze,“ přiblížila tanec pro dva Rita Pleškova, vedoucí ústeckého baletu, režisérka i choreografka představení.


V roli Nymfy publikum uvidí Kristýnu Petráškovou. Absolventka Taneční konzervatoře Hlavního města Prahy už jako dívka účinkovala v představeních ve Státní opeře Praha, tančila dětské role při studiu baletní školy Olgy Kyndlové. Má za sebou Mezinárodní baletní soutěž Praha, stáž na Taneční konzervatoři ve Varšavě, absolvovala pestré zájezdy s pražskými divadly, tančila i v Libereckém divadle F. X. Šaldy. V Ústí tančí dvě sezony, získala tu přízeň i obdiv publika v roli Kláry v Louskáčkovi. Její partner ve Faunově odpoledni je Máté Brünn, budapešťský rodák-absolvent Akademie tance (Hungarian Dance Academy) v Ústí tančí jen od začátku roku. Má ocenění ze soutěží Hungarian Dance Academy i The International Ballet Competition ve Varně. Na soutěži World Ballet Art Competition v Kanadě získal Grand Prix 2016, stejný rok obdržel stipendia v Drážďanech a v Bruselu.


Výrokem Mallarméa „Účinek básně není daný obsahem, formou, ale dojmem, který vzbudí,“ charakterizují Gončarov s Pleškovou celou druhou část ústeckého Baletního Triptychu. „Těším se na dojmy a zážitky nejen ústeckého publika z naší nové baletní inscenace. Jistě bude spokojeno, nemůžeme se dočkat, až mu své umění nabídneme i živě v divadle,“ shodují se Pleškova a Gončarov. A na streamovaný sobotní záznam Faunova odpoledne od 20.00 v sobotu zvou.

Radek Strnad