Kamarád Kamil Němec s ním prožil neskutečné věci, ve čtvrtek 12. října se smál, jako malý kluk, když Karel Bělina z Povrlů vzpomínal. Deník byl u toho.

"Zase někam odběhl, doma se nudí. Tamhle má haldu dřeva, vedle ocelová lana. Kovář mu dělá obruče a skoby, on utíká do kopců. Snad mi zvedne mobil," směje se paní Miroslava a popisuje sbírku zvláštních kamenů na chodbě. Vyprávění by to bylo jistě zajímavé, ale i poučné, za dva roky oslaví společnou padesátku. Za chvilku přichází pan Karel, paměť má opravdu dobrou.   

Kde všude jste lezl a pokoušel horolezecké štěstí?
(smích) Lepší otázka by byla, kde jsem s horolezeckou výbavou nebyl?  Stručně řečeno, kde byl nějaký větší kámen, tam jsem musel být. U nás to mám zmapované všechno několikrát, nejdál jsem byl v Mexiku. Nemyslete si, manželka mě mnohokrát doprovázela, je moc šikovná. 

Realita současných Mánesových sadů versus návrhy na jejich oživení.
Ústí vloží miliony do oživení Mánesových sadů. Čeká na dotaci

Internet o vás prozradil hodně, jak to ale všechno začalo? Moc lidí to neví, já jsem začínal jako boxer u Bohouše Němečka. Fakt, trénoval mě olympijský vítěz. V roce 1963 jsem po tréninku narazil někde ve městě na leták ústeckých horolezců, měli schůzku v hotelu Parník u hlavního nádraží a já tam zašel. První výlet směřoval do Roklice u České Lípy a já byl nadšený.   


Prý jste realizoval asi padesát ferratových projektů. Kde jste se to naučil?
V Rakousku. Jezdil jsem tam do hor na jednu chalupu. Jednou tam stavěli ferratu policajti a mě se to líbilo. Pozoroval jsem je, kroutil hlavou. Nechtěli mě přibrat, rozhodla moje Becherovka. Byla to fantastická zkušenost, závěs pod vrtulníkem, nová technologie, jištění, chemická kotva atd.  

Ilustrační foto.
Sprejer pomaloval desítky domů na Střekově, policisté ho chytli díky kamerám

Nechci se vás dotknout, ale předpokládám, že doktoři vás dobře znají?
Pár zvláštních úrazů jsem v horách měl. Jednou jsem kácel strom těsně u skály, nechtěl jsem si poškodit řetěz na pile o pískovec a skončil jsem na chirurgii s dírou v lýtku. Jednou jsem spadl ze skály na záda a k autu mě dopravoval neznámý voják na jeho celtě. Ještě neměl řidičák, musel jsem mu radit, jak zařadí jedničku, ale domů mě dovezl bez bouračky. Doufám, že ho povýšili. Páteř mám vyztuženou, umělé klouby, klasik by řekl, pochodující kovošrot (smích). 

Zásah hasičů na ferratě ve Vaňově v sobotu 7. října.
Vrtulník zasahoval na ferratě. S lezkyní na laně přistál na fotbalovém hřišti

Máte ferratu také doma v Povrlech?
Jasně. Starosta mě požádal, abych něco vymyslel na Školní vrch. Rád ale ukazuji ferratu v Mirkově. Byla tam dříve kaplička, dnes je tam pouze obnažená díra. Před třemi roky jsem tam udělal něco pro školy. Je tam i pár fotek pro pobavení a kasička. 

Bělovlasý Kamil Němec vyprávěl o ochotnickém divadle v Povrlech, popisoval místa, kam vyjel na kole, horolezec přidával další a další příběh, který vyrážel dech. Někdy to nebylo jenom o skalách! 

Miroslav Vlach

Mohlo by vás zajímat: Od dvou chaloupek k moderní klinice. Psychiatrie slaví v Ústí výročí

Zdroj: Janni Vorlíček