Davide, vydali jste cédéčko se skupinou Javory. Jak to album vznikalo?
Ono je to ve skutečnosti dvoj CD a kromě Jiřího Pavlici a Hradišťanu, Hanky a Petra Ulrychových na něm hraje skupina Javory Beat, což jsou Javory s elektrickými kytarami, klávesami a bicími. Album je záznam jednoho z mnoha koncertů, které jsme společně se sourozenci Ulrychovými v posledních letech absolvovali. Největší přidanou hodnotou celého projektu, a tím pádem i tohoto alba, je podle mě to, že obě kapely hrají většinu písní společně. Tím se zažitý zvuk písní pozměnil, a já osobně věřím, že k lepšímu…

Zdroj: Youtube

Jaké máte s Javory další plány? S Javory se nám hraje moc dobře, asi i proto, že máme hodně společného. Kromě dlouholetých zkušeností hlavních protagonistů je to především charakter a obsah písní, jejich melodika a inspirační zdroje. A v neposlední řadě i lidský aspekt - vlídný a upřímný přístup k posluchačům. Možná proto se budeme snažit ještě pár koncertů v budoucnu uspořádat. To vše za předpokladu, že nám to dovolí situace kolem nás.

Hráli jste se spoustou kapel koncerty i festivaly. Na kterou spolupráci vzpomínáte nejraději?
Obávám se, že za těch skoro 40 let, co hraji v Hradišťanu, je těžké vybrat jedno Top jméno. Většinou jsem nejvíce nadšen z té právě probíhající spolupráce a tou jsou právě teď koncerty s Javory. Ale tím neříkám, že spolupráce s Vlastou Redlem, Spirituál kvintetem, Jirkou Stivínem, Pavlem Helanem, či řadou sborů, sólistů a symfonických orchestrů i zahraničních umělců nestála za to a nezanechala ve mně hlubokou stopu.

Co přitahuje posluchače na vaše koncerty? V čem tkví podstata úspěchu Hradišťanu a jeho hudby?
Myslím si, že si na naše koncerty posluchači chodí kromě samotných písní i textů také pro informace a možná i pro „moudra“, ať už vlastní či citovaná, která odráží dobu, a z úst Jiřího Pavlici zní asi dostatečně věrohodně, příznačně a vlídně. Díky tomu si možná řada posluchačů najde nebo uvědomí paralely i souvztažnosti ve svých osobních životech. Snažíme se posluchačům předávat jen to dobré, jdeme jim vstříc s dobrou náladou a chceme je především potěšit a snad i něčím obohatit. To vše dohromady vytváří atmosféru koncertu, pro kterou se posluchači asi vrací… Jiří Pavlica kdysi dávno řekl, že má taková svá tři „P“, která by na koncertech chtěl předávat. Jsou to Poznání, Pohlazení a Poselství.. Tak snad se nám to daří.

Jaké nejstarší písničky od Hradišťanu návštěvníci koncertu v Ústí nad Labem uslyší? Plníte i přání publika? Bývají náročná nebo nesplnitelná?
To, co posluchači v Ústí nakonec přesně uslyší, vlastně nevíme před koncertem ani my sami. Díky flexibilitě kapely a mnohahodinovému paměťovému repertoáru si dopřáváme ten luxus, že Jiří Pavlica program nečekaně mění dle potřeby a vývoje koncertu. I když máme obvykle napsaný program, kterého se víceméně držíme, ale když se „ve vzduchu objeví“ nějaká píseň, tak ji zahrajeme. Podobně je to i s případnými přáními z publika, která se většinou snažíme plnit, i když se tak mnohdy pouštíme na velmi tenký led. Ale když už se rozhodneme na tuto hru přistoupit, snažíme se ji vždy dohrát až do konce. Ale zpět k té nejstarší písni nebo přesněji k nejstarším textům, protože hudba je v 99% autorská tvorba Jiřího Pavlici. Hradišťan je znám mimo jiné svými tzv. velkomoravskými chorály, což jsou zhudebněné staroslověnské texty, většinou spojené se sv. Cyrilem a Metodějem – tzn. cca 9. stol. Ale občas hráváme i zhudebněný text Šalomounovy Písně písní, který se datuje dokonce před náš letopočet. Co z toho v Ústí nakonec zazní, to opravdu v tuto chvíli nevím.

Jaká je současné sestava Hradišťanu?
Aktuální obsazení je: Jiří Pavlica – housle, zpěv, Alice Holubová – zpěv, David Burda – klarinet, flétny, zpěv, Milan Malina – cimbál, zpěv, Roman Gill – kvinton, zpěv, Milan Gablas – kontrabas, zpěv, Josef Fojta – klávesy, perkuse, zpěv.

Hrajete „jen“ písničky z Česka, Moravy, Slovenska, nebo i polské, Ukrajinu a Balkán?
Jak jsem již řekl, drtivá většina repertoáru Hradišťanu je autorská tvorba Jiřího Pavlici. Tak si dovolím tvrdit, vychází z českých a moravských hudebních kořenů. Ale protože jsme projeli hodně končin světa, a když někam přijedeme, snažíme se naučit místní písně, máme v repertoáru i písně zahraniční, umíme dokonce i jednu japonsky. A na druhou stranu, vzhledem k současné situaci je, myslím, pochopitelné, že dnes už máme v repertoáru i píseň ukrajinskou či ruskou bajku Beránek a vlk…

Kolik let má fanklub Hradišťanu, je výhodné v něm být? Je to prestiž, pro fanoušky a šance užít si mimořádné akce?
Hradišťan si na velké PR nepotrpí a dokonce bych řekl, že jsme v tom téměř bez aktivit. V dnešní „internetové“ době se tak sice příznivci mohou připojit na facebook či registrovat na webu, ale kromě toho, že se včas dozví o aktuálních koncertech, vydávaných CD apod., jim žádné další výhody neplynou.

Už máte vymyšleno, jak budete slavit 70. narozeniny Jiřího Pavlicy?
jak pojme Jiří Pavlica oslavu svých narozenin v soukromí nevím, ale jak ho znám, oslava jeho výročí nebude nic velkého, spíše skromného. S Hradišťanem však plánujeme uctít jeho jubileum tím, co umíme nejlépe. Domlouváme u této příležitosti řadu koncertů se symfonickými orchestry a pěveckými sbory po celé ČR. A chystáme na ně i jedno překvapení. Těšíme se, že se to podaří.

Čeká Hraďišťan bilanční album? K výročí i jako ohlédnutí?
Nedávno jsme měli v Uherském Hradišti společně s naším tanečním souborem pořad, který byl věnován 70. výročí Hradišťanu a výrazným osobnostem, spojeným s jeho činností. Dramaturgii i plány Hradišťanu má v rukou Jiří Pavlica. I když spolu probíráme mnohé nápady, bilanční album v brzké budoucnosti zatím nechystáme. Daleko důležitější je pro nás aktivní, současná práce. Proto také přijedeme zahrát do Ústí nad Labem a posluchači tak budou moci něco z toho, na co jsem zde odpovídal, posoudit sami.

Radek Strnad a Lada Prokůpková