„Absolvent Hotelové školy v Žatci má magisterský titul z Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze; studoval u Daniely Fischerové, Arnošta Goldflama i Ivony Březinové, rodačky z Ústí nad Labem, autorky úspěšných knih pro děti i mládež.

Inspiraci pro knížky Holub čerpá z řady svých zaměstnání: byl prodavač, hlídač, průvodce, moderátor v rozhlase, kuchař, cestovatel, recepční. Nyní je kastelán zámku Hrubý Rohozec; zimy tráví pracovními dovolenými v Latinské Americe i Africe; pracuje tu pro cestovní kancelář a píše,“ líčí Jana Semelková.

Prostě na mě zapomněli je příběh z léta 1945. Klára (8) s rodiči a bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu, otce čeká dobré místo v kaolínce, mámu život hospodyňky. Pro ni je vše těžší, než si uměla představit. Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje, v chalupě je jako doma. Brzy u opuštěného stavení potká ženu, která ukáže dívce Svatý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, s tím dobrým i s tím zlým. Helga tu vyrostla, starala se o rodinu, vychovala děti… a zůstala opuštěná. Plná bolesti, smutku, trápení. Zvídavá Klára bez předsudků ji vytrhla z beznaděje, pomohla opustit hrůznou minulost, snad i odpustit viníkům. Díky ní přestala Helga být tou, na níž jednoho děsivého dne, naštěstí i bohužel, všichni zapomněli.

„Rodák ze Žatce Jiří Holub je spoluautor úspěšných sborníků tvůrčí skupiny Hlava nehlava – Zuby nehty (2007), Tisíc jizev (2008), Ruce vzhůru (2009) a Noční můry nespí (2011) i autorem knih Kolik váží Matylda (2009), Vzpoura strašidel (2010), Zádušní mše za hraběnku (2011) a Jak se zbavit Mstivý Soni (2011) - Audioknihy roku 2020, ale i dvouknihy Vzpora strašidel / Kristýna se (ne)v(d)ává (2020). V almanachu Povídka roku 2006 má svou vítěznou povídku Čas jít a čas jít domů. Stejný rok zvítězil s povídkou Ta Čtvrtá na Pražském festivalu spisovatelů, cenu za ni má i ze zlínského Literárního května,“ popisuje Semelková, proč si tvorby Jiřího Holuba cení.

Radek Strnad