Za zmínku ale určitě stojí i jeho bohatá sportovní kariéra, kterou zahájil v Budyni nad Ohří, kde jeho otec, obvodní lékař, postavil na začátku 50. let tenisový kurt. Záhy se kolem malého tenisového areálu vytvořila skupina talentované mládeže, která byla schopna „zatopit“ věhlasným pražským tenisovým klubům. Mezi nimi byla několikanásobná mistryně ČSSR a po emigraci jedna z nejlepších hráček Kanady, Jarmila Slámová, sestra jubilanta.

Mladý Karel žil nejen tenisem, ale jak to tenkrát bývalo zvykem, stal se i obojživelníkem, který v létě válel tenis a v zimě, většinou na rybnících, obšťastňoval diváky svými hokejovými dovednostmi v krajském přeboru. Záhy si mladého talentovaného centra z Budyně všimli skauti z tehdy druholigové Mladé Boleslavi.

Po roční pauze v Elektrotechnických závodech dal Karel přeci jen přednost studiu medicíny v Plzni, kde se znovu nastartovala jeho tenisová kariéra. Hrál 2. ligu za VŠ Slavia Plzeň.

VYHRÁLA MEDICÍNA

„Hodně jsem se tehdy rozmýšlel, jestli hrát profesionálně hokej, nebo studovat. Vyhrála medicína a k tomu tenis. Hokej mi ale zůstal v srdci,“ řekl Karel Sláma. K hokeji se mu váže mnoho vzpomínek a přátelstvích. „Těsně pod Naganu v roce 1998 se na mě obrátil tehdejší reprezentační lékař, že Pavel Patera má nějaký zdravotní problém a že to vyžaduje operační zákrok. Pavla jsem tehdy úspěšně odoperoval a stali se z nás přátelé. Dokonce jsem si s ním na Kladně zahrál v jednom útoku. Šlo o přípravné utkání pro dorostencům. Já byl na centru, na křídle Patera s Martinem Procházkou, v obraně bratři Tomáš a František Kaberlovi a v bráně Milan Hnilička. Dostával jsem excelentní přihrávky, k vidění byla spousta hezkých akcích. Byl to pro mne zážitek. Dodnes si s Pavlem voláme a jsme v kontaktu.“

Po ukončení studií odešel za prací do Ústí nad Labem. Zde byl od počátku 70. let stabilním členem druholigového týmu Spartak Ústí nad Labem. Po ukončení aktivní sportovní kariéry zůstává věrný sportu, ať už pravidelným fotbálkem v tělocvičně nebo každodenními vyjížďkami na kole. Přesto je zde ještě jeden „highlight“ tenisové kariéry, který by neměl být opomenut. Letos v červnu to bylo přesně 20 let, kdy Sláma nečekaně vybojoval v tenise 1. místo na celosvětové olympiádě lékařů ve skotském Stirlingu. „Bylo tam tehdy 2000 soutěžích z celého světa, kteří sportovali v různých disciplínách. Ve všem to připomínalo skutečnou olympiádu. Naši výpravu vedl tehdejší ředitel nemocnice Jiří Madar. Organizace byla výborná, měli jsme i týmové oblečení. Tričko z té doby mám doteď,“ svěřil se Sláma.

Tenis se tam tehdy hrál na umělé trávě, cesta do finále turnaje nebyla pro Slámu jednoduchá. „Do finále vedla cesta přes čtyři soupeře, všechny zápasy jsem vyhrál 2:0 na sety, ale tím, že se hrálo každý den, tak času na regeneraci nebylo moc, takže únava byla značná,“ dodal tehdy 57letý primář Sláma. Finále s francouzským lékařem bylo napínavé. „On vyhrál několik předchozích ročníků, byl hodně sebevědomý a chtěl vyhrát stůj co stůj. Uchýlil se i k plivání a dokonce mě při výměně stran šťouchl loktem,“ uvedl Sláma. Tzv. na lámání chleba došlo ve třetím setu. „Bylo to obrovské vypětí, fanoušci fandili spíše mně. Nechtěl jsem zklamat je a ani naši výpravu. Ředitel Madar s neurochirurgem Samešem mě na lavičce podporovali, co to šlo. Nakonec jsem vyhrál rozhodující set 6:3.“

Zakončení olympiády bylo velkolepé, přihlíželo mu 2000 lidí. „Při dekorování jsem měl husí kůži, náš tým slavil bujaře. Málem jsme ani nestihli zpáteční letadlo,“ usmál se Sláma. (kos, jp)

Mohlo by vás zajímat: Na Střekov se vrátili rytíři. Dobývali hrad, potěšili děti

Dětský den na Střekově. | Video: Deník/Adéla Stejskalová