Lesní cestička k Humboldtově vyhlídce byla samé bláto, pěkně to klouzalo, pohled na zdymadla ale stál za tu námahu. Kousek dál jsem potkal mladého muže, který mne překvapil tvrzením, že jde pěšky do Zálezel ke kamarádovi. Na zádech měl těžký batoh, prý plný potřebné tekutiny, široký úsměv doplňoval hustý vous.

"Nesnáším posilovny, raději jsem venku. Člověk se musí hýbat, já to řeším turistikou. Kopců je tu v okolí dost, já preferuji tuhle trasu, je to šestnáct kilometrů. Někdy dvakrát v týdnu, podle počasí. Tam pěšky, zpátky vlakem. Zmapované to mám i v zimě. Letos dlouho bez sněhu, ale někdy to byl skutečně horor," smál se Adam Kováč.

Vladimír Hron.
Ples veselých Brňáků se blíží. Prý má tradici skoro 1000 let, zpívat bude Hron

Vyfotil jsem bledule a spěchal k zámečku, abych udělal pár fotek z terasy, tam jsem narazil na chodící encyklopedii. "Víte, že v Ústí byl hrad? Tím nemyslím ten na Střekově. Prý byl obehnán vysokými hradbami. Našel jsem to na internetu. Dobře si vybavuji Větruši před padesáti roky, dlouho to vypadalo, že po požáru spadne. Jsem rád, že to opravili," svěřoval se upovídaný senior, před lanovkou mě nasměroval na popraviště. Už jsem tam byl, znám to smutné místo, kde šibenice stála v cestě vrahům a násilníkům. Svalnatý kat tam od roku 1574 hrozil hrdelním trestem, výhled na město je dnes trochu klidnější.

Pokud si naplánujete o víkendu výlet do kopců, nezapomeňte na Větruši. Restaurace nabízí vyhlášenou svíčkovou, přírodní bludiště potěší ty nejmenší, dětské hřiště zahájí provoz až prvního dubna, ale cesta k Vaňovskému vodopádu nabízí krásné výhledy už dnes. Neseďte doma, přichází jaro!

Miroslav Vlach

Mohlo by vás zajímat: Čistota a novota. Oživenou zastávku Kotva si ve Vaňově chválí

Zdroj: Čtenář reportér