„Sám Laco Deczi je původem Slovák, dnes s americkým občanstvím. Koncert slibuje silný zážitek nejen pro milovníky jazzu. Pro Ústí je pak báječné, že Laco našel celoživotní přítelkyni v našem městě. Decziho netřeba představovat. Přesahuje hranice toho, jak běžně vnímáme jazzového hudebníka. Laco se vymyká pojetím hudby, i poselstvím, které svým životním příběhem přináší. Vážím si, že do svého nabitého programu, kdy lidé žízní po kvalitní hudbě, Národní dům opět zařadil do turné a je mu věrný, a jistě mu zůstanou věrní i fanoušci jazzu zde. A že tu opět vytvoří báječnou atmosféru,“ řekl ústecký fotograf Miroslav Solař. A ohlédl se za bohatou historií zajímavého muzikanta.

„Laco Deczi zahájil svou kariéru jazzového trumpetisty v předlistopadovém Československu. Od počátku se vymykal hlavnímu proudu. Jeho pojetí jazzu šlo mimo převládající trend intelektuálního, akademicky ukázněného west coast jazzu. První LP vydal Deczi s kapelou LP 1969. V 1985 emigroval do Německa, LP 1987 šel do New Yorku, kde žije dodnes. Do České republiky se ale při svých turné každoročně vrací. Více informací je na www.lacodeczi.com Laco Déci, (původním jménem Ladislav Déčí) se narodil 29. března 1938 vBernolákovu. V roce 1962 odešel z Bratislavy do Prahy, kde působil do emigrace v roce 1985."

Od vstupu na profesionální hudební scénu před téměř šedesáti lety byl Laco jejím enfant terrible, punc výjimečnosti mu zůstal. Už tehdy směřoval jinam než takřka všichni, co v tehdejším Československu hráli jazz. Navzdory převládajícímu trendu intelektuálního, téměř akademicky ukázněného west coast jazzu byly už Decziho amatérské bratislavské skupiny oddány explozivním hard bopu z opačného pobřeží USA a sám vyznával kult jeho tragicky zesnulého génia Cliforda Browna.

Posedlostí touto stylovou orientací dokázal po příchodu do Prahy nakazit i zdejší mnohem starší kolegy včetně guru českého moderního jazzu Karla Velebného.Když se stal v letech 1963–1966 právoplatným členem Velebného legendárního SHQ, rozšířil Velebný, dle vzoru eastcoastových comb. V repertoáru i na nahrávkách SHQ se pak objevily první vlaštovky autentického hard bopu převzaé od Decziho celoživotního vzoru Clifforda Browna (Delilah, Jordu, Kiss And Run). S vlastní skupinou Celula a po emigraci s její americkou obdobou Celula New York dokázal poselství Brownovy trubky spojit do působivé symbiózy s elektrickou jazzrockou fúzí Milese Davise, v jejímž duchu se odvíjí Decziho hudba do dnes. Českým filmovým divákům je znám především jako strojmistr a trumpetista Douda ve filmu Kalamita Věry Chytilové).

| Video: Youtube

Laco Déczi je též uveden na seznamech spolupracovníků jako důvěrník StB, krycí jméno Kuba, evidenční číslo 25 955. V autobiografickém rozhovoru říká, že jediným důvodem k navázání spolupráce s StB v roce 1985 bylo získat zabavený pas a vycestovat do Německé spolkové republiky – emigrovat z Československa. V roce1987 šel z SRN do USA. Zde je jeho přítomnost nejčastěji spojována s New Yorkem, na jehož předměstí dodnes občas bydlí. Do Česka se nadále pravidelně vrací, zpravidla na dvě koncertní turné ročně. První desku, Laco Deczi & Celula Quintet – Pietoso, vydal v roce 1969. LP byla nahráno ve studiu A pražského rozhlasu 7.–13. listopadu 1968. Má tři syny, všichni se chytli, Pišta i Djingy jsou byznysmeni, Vaico s ním hraje v kapele.

V roce 1965 se oženil s Milenou († 1988) a 13. 8. 1965 se jim narodil Ladislav zvaný Vaico.Vaico je bubeník, hraje s otcem v Jazz Celula New York. Ze vztahu s Monikou se v roce 1985 narodil syn Štěpán zvaný Pišta (Štěpán Křišta, též Stepan Krista). Ze vztahu s Tchajwankou Wanli Fanchiang se v roce 1990 narodil Peter zvaný Djingi. V roce 2005 se Laco Deczi poznal s Češkou Catherine (* 25. 11. 1969 Ústí n. L.), zvanou Moon, 26. 1. 2010 se vzali. Catherine má z prvního manželství dcery Katrin a Barbaru.

Radek Strnad