Takové území nalezli v oblasti mezi Prahou, Slaným a řekami Vltavou a Ohří. Zdejší krajina je rovinatá úrodná bez nebezpečí záplav ale s možností nalézt zde zdroj vody. Správný výběr území byl důležitý vzhledem k omezeným technickým možnostem pro obživu zemědělstvím v té dávné době.

I pověst o praotci Čechovi vypráví o této prvotní volbě podřipské krajiny pro usídlení příchozích. I další pověst o Přemyslu Oráčovi zakladateli vládnoucího rodu připomíná potřebu mít území vhodné pro orbu. Uvedená oblast je současně shodná s oblastí, kde i dnes nalézáme vztyčené megality neboli neopracované kamenné stély neboli menhiry. I dnes se nalézají tyto menhiry , památky z prehistorie tedy z doby bez písemných záznamů, v nejbližším okolí současných obcí, vesnic, městeček. Tak tomu bylo i při vzniku menhirů. Náš největší menhir je Zkamenělý pastýř 3,5 m vysoký a hmotnost je 5 tun.

Stojí ve svahu nad obcí Klobuky u Třebíze a je asi 600m od kraje obce . Druhý největší menhir Zakletý mnich je 2,2 m vysoký o hmotnosti 2,2 tuny je 200 m od okraje Drahomyšle u Žatce , také v polích mírně výše nad obcí. Dávní obyvatelé žijící u menhirů měli v místě jen omezený vodní zdroj pro sebe a hospodářská zvířata, a tak se obě obce rozšiřovaly do nižších poloh za dalšími a lepšími možnostmi zásobování vodou. U nedalekého Slavětína je menhir Baba asi 2m vysoký a je asi 500m od současné obce . Tato obec se na nynější místo kdysi přestěhovala protože na úpatí blízkého kopce byl lepší zdroj vody. Je zde dodneška známá poutní studánka Mlíčnice. Zajímavé je že kolem těchto tří menhirů vedou i dnes cesty spojující blízké osady. Převážná většina dnes známých menhirů je uvnitř současných obcí.

V Družci u Kladna je menhir 1.8 m vysoký u zdi vedle kostela a hned pod kostelem pod svahem je pramen kdysi údajně léčivé vody. V Hřivčicích u Loun je menhir v centru obce, podobně v Kvílicích u Klobuk , ve Zbuzanech u Prahy, v Horoměřicích ,Skůrách,Dolních Chabrech a podobně. Menhir od Března u Loun je uložený v muzeu v Žatci a v Březnu je skanzen obydlí nejstarších Slovanů. Toto sídliště nejstarších Slovanů zde bylo nalezeno archeology. Zřejmě při budování zdejších prvních osad si nové obyvatelstvo potřebovalo upřesnit společné území, jeho rozsah, a mít jakési společné centrum, shromaždiště k obraně, pro svatby, pohřby, dohodovací území, náboženské místo, nebo současně i sluneční hodiny. Slované uctívali stromy,háje , prameny a osamělé kameny. Vztyčením kamenné stély vzniklo náboženské místo a zhmotnila se představa na tomto zemědělsky vhodném území trvale zůstat. Slované toto území osídlili a trvale zde představují většinové obyvatelstvo. Předkové dnešních obyvatel menhiry postavili. Že by se kdysi dávno k menhirům přistěhovali a je v neznámé krajině vyhledávali není v tomto rozsahu možné.

Menhiry tak vznikly u prvních sídel , postavili je první obyvatelé. Tedy shoda umístění menhirů s obcemi, které založili první Slované když v dávnověku osidlovali zdejší zemědělsky nejvýhodnější oblast určuje kdo a kdy tyto menhiry postavil. Na pražském Vyšehradě je pravděpodobně menhir který se nyní nazývá Čertův sloup. Jde o tři kamenné stély opracované do kruhového obvodu vzájemně opřené. Původně to snad mohl být jeden kámen údajně pocházející od Sázavy a tedy po vodě dopravený na Vyšehrad. Vyšehrad mohl být první osídlené místo v oblasti Prahy. Je to rozlehlá plošina na vysoké skále spojená s okolím jen úzkou šíjí. Je to tedy v Praze nejlepší a zcela vyjímečné místo z hlediska obrany.

Bájná prehistorická Libuše odsud věštila slávu Prahy. Na jižní straně nedaleko pod vrcholem je pramen pitné vody. Přestože menhiry mají hmotnost i několik tun bylo možné je v zimě dopravovat na saních. Později už v křesťanské době když se v zemi šířily choroby a lidé vymírali na mor hledala

se obrana proti nemoci. Dodneška jsou v centrech mnoha obcí tak zvané morové sloupy které měly pomáhat proti šíření smrtelné nemoci . Do dnešních dob nám v duších zbyly vzpomínky na pradávnou minulost a tak jsme po osvobození z třistaleté Habsburské nadvlády a jako projev obnovené vlastní územní svobody postavili na Pražském Hradě novodobý menhir, monolit z mrákotínské žuly dovezený z Vysočiny.

Tomáš Syrovátka