Seděl jsem v šesté řadě na balkoně a těšil se na jeho gesta a nekonečnou zásobu hereckých vzpomínek. Nezklamal! Na pódiu stál malý stolek, na něm několik stránek poznámek. Herec přišel ve světlé košili, usedl na připravenou židli a zvolal. "Dlouho jsem tu nebyl, zdravím všechny na Labi."

Viděl jsem ho mnohokrát v televizi, vtipný, zásobárna neskutečných příběhů. "Dnes bych rád zavzpomínal na některé mé kolegy z Národního divadla, strávil jsem tam pětadvacet let," prohlásil vypravěč a šibalsky odšpuntoval doslova vypravěčskou lavinu. Mluvil. mluvil, měnil hlas, křivil tvář, když to bylo třeba, vyskočil a mával rukama. "To je úžasný výkon, neskutečná paměť, všechno má svou poentu, slovosled a přesnost. Mám takový dojem, že v únoru mu bude třiasedmdesát. Panečku, to je senior," svěřoval se soused.

Pěvecký sbor Baby di Brná.
FOTO: Věk je jenom číslo. Chceme Ústečany bavit, říká hlava sboru Baby di Brná

Zmiňován byl pan Lukavský a jeho úsměvné pozdní příchody, filmový doktor Cvach a trampoty pana Vinkláře, zákeřný klid pana Kemra, vznětlivá povaha režisérá Krejčíka i pěvecká sauna pana Hakena. Zmrzlinovou zápletku s paní Chytilovou jsem už znal, ale nevěděl jsem, že držela Krejčíkovi filmovou klapku při přípravě filmu Císařův pekař. Byla prý moc hezká a ve filmu s Werichem si také zahrála. 

Tohle vyprávění bylo přeci jen trochu jiné, než ta předchozí. Miroslav Donutil se totiž snažil napodobit hlas hlavních hrdinů, což do příběhů vnášelo jiný rozměr. Skvěle se trefil do prezidenta Havla, Kodeta, Vojty, Gotta. Moc mě potěšilo, že nezmiňoval jenom hlavní role, ale i talentované herce, které nikdo neznal. Jeho tempo bylo strhující, na závěr povstal celý sál a potleskem ocenil jedinečný talent.

Sokolí farma.
Sokolí farma si vloni připsala dva nové rekordy, jedno hnízdo napadl predátor

O přestávce Donutil podepisoval svou knihu, došlo i na cenná selfíčka. Moc mě mrzelo, že jsem si nevzal na akci chytrý telefon, společnou fotku bych si dal zarámovat. Večer byl v televizi jeho syn Martin a určitě neudělal slavnému tátovi ostudu. 

Dvě vstupenky jsem našel pod vánočním stromečkem, byl jsem rád, že děti mají stejný vkus.  

Miroslav Vlach