Riskli jsme to a zásob zabijačkových specialit jsme měli dost. Místní kuchař vařil prdelačku, ovárek, chleba nám dodalo Inpeko, ale také vínko bylo od místního vinaře.

V pátek nebylo hezky, ale v sobotu jsme se probudili do modré oblohy. Přípravy běžely na plné obrátky. Blíží se hodina „H“  a mezi pořadateli to trne. Půjdou lidé do Brné, nezklamou nás? A co letos připraví naše Cvíča?

Lidé přišli, Cvíča nezklamala. A to nejen  svým kostýmem, ale i počtem. Městská policie zajistila vzorný doprovod a průvod za zvuku skupiny Třehusk vyrazil. Již na startu jsem byl překvapen počtem. Autobusy přijížděly plné lidí. Vždy máme domluvené dvě-tři zastávky. Letos byly dvě.

Průvod si to mašíruje a najednou z domu vyběhla paní s frťánky a slovy „My jsme zde noví a tak vám musím dát občerstvení.“ To bylo moc příjemné překvapení a dá se říci, že právě pro tyto pocity to spolkaři pořádají.

A tak náš vodník stejně, jako na dalších zastávkách i tady provedl paní domu. Cestou se přidávali další lidé. Dělal jsem odhad kolik asi lidí jde s námi. Přišel ke mně pán a ten říkal stál jsem a počítal. Je tady 564 lidí. V cíli pochodu u hospody U kapličky bylo narváno.

Lidí jedli a pili všude. Kapela hrála a zpívala. Nakonec jsme byli mile překvapeni. Odhad byl 1 200 lidí. Rekord za všech šest ročníků. Přišel ke mně jeden pán a povídal: „K vám já rád chodím, tady je to takové sousedské.“  A to byla pro nás nádherná slova. Vždyť proto vznikl spolek Veselá Brná. Tak za rok opět v Brné na Masopustu. Poznamenejte si datum - 16. ledna 2021.

Zdeněk Kymlička