Už dnes, tedy v úterý 13. září od 20 hodin, snímek poprvé nabídne svému publiku Veřejný sál Hraničář v Ústí nad Labem. Vstupné je 250 korun, běžné 300 korun. Kapela nabídne dost muziky, radostí, nápadů, užitku…
Ti tři jsou roky coby uznávaná hudební parta Peneři strýčka Homeboye až svéhlavá, nápaditá, osobitá i šokující, zkrátka jsou to kluci z Prahy. Legendární rapeři na prahu středního věku, i kamarádi. Všechno pro ně začalo už v rozdivočelých 90. letech, kdy v ulicích i na periferii velkoměsta jménem Praha, ale zdaleka ne jen zde, začaly kvapem přibývat graffiti, probouzely se tu první pokusy o rap i bavily mejdany.
Trojka zažívala slávu, užívala si i pití, poznávala první i druhé drogy a mnohá nebezpečí. Jejich popularita byla nejen raketová, ale také i fest odpracovaná. Nutně to tak s sebou neslo i první pády, krize a návraty, to vše ve znamení spiklenectví, které se postupně změnilo v nerozlučné chlapské přátelství, ve zdroj energie i řady tvůrčích nápadů. Vznikal tak rezervoár individuální vnitřní síly i energie nutné k přečkání kritických okamžiků. Také to odráží i čerstvý Vodrážkův dokument.
Vlastně je to dost vynalézavě natočený kontroverzní trojportrét, až dost na tělo. Takový, který se vlastně logicky nevyhýbá snad žádným tabu. Možná nám zodpoví i na otázku, co tady zbude jednou, až už tady nebudou PSH. Až nám tedy dají sbohem, udělají Česku pápá. Jenže přemýšlet už teď o tom, kdo tu po nich převezme žezlo českého hip hop? Klídek, ono je to zatím celkem zbytečné. Neboť nejen že už tu je jejich obrovská a tvůrčí a smysluplná konkurence Prago Union, parta okolo rappera Adama jménem Kato. Ale i mnozí další zajímaví se tu už rodí ne-li jako na běžícím pásu, pak i tak dost svěže. No a to ještě zapomínám na Slovensko, to bylo často o krok vpřed. A tito lidé, dalších z našich hip hop věrozvěstů, stále většinou PSH milují zkrátka proto, že vlastně ani nemohou jinak.
„Pravda, nemám PSH moc najeté, a jejich historii už vůbec ne. Tak si na rozdíl od pravých fanoušků nemohu stěžovat, že bych se tu nedozvěděl něco nového. Dovolím si jen kacířský názor, že ze z jejich starší tvorby jsem se na zadek neposadil. Chápu, že v dobovém kontextu to byla pecka, ale když si dnes poslechnu jejich 20 let staré věci, přijde mi, že to už dost zestárlo. Naproti tomu takový 20 let starý Eminem je i dál pecka. No, možná tu jen srovnávám jablka a hrušky. Obecně je pro mě rap spíš okrajová záležitost, takže si tu ani nechci hrát na experta,“ hodnotí film divák pod značkou G3orgig.
Jinde je ale divák Strike 94: „Vítejte u dokumentu o jedné legendě české hudební scény. Kapela je to tak známá, že o ní slyšeli i lidi, kteří rap vůbec neposlouchají, a natolik legendární, že se dostala i do seriálu Simpsonovi (v dabingu). Jakožto fanoušek jsem se tedy těšil a dostal více méně to, co jsem očekával. Bohužel jsem tu ale moc nového nezjistil, ovšem pokud PSH roky posloucháte a sledujete i jejich další aktivity či projekty okolo, tak se to dá i očekávat. Atmosféra v premiérovém sále byla úžasná, premiéru pak zakončil více minutový potleskem ve stoje. A jestli si film zasloužil Diváckou cenu? Upřímně řečeno, já bych ji dal jinému filmu. Ale taky chápu a respektuji to, jak to dopadlo.“
Radek Strnad
