Kazuo Ishiguro: Klára a Slunce. Délka nahrávky: 9 hodin 55 minut. Chápou umělé bytosti věci, které jejich tvůrcům unikají? Robotka Klára je „umělý přítel“ generace B2 a ve výloze obchodu čeká na dítě, jemuž by sloužila co lečnice. Postupem času se přesouvá do výprodeje, ne proto, že by technicky zastarala, ale naopak – je pozorná a vidí věci, které zraku jiných robotů jsou skryty. Možná plně nerozumí souvislostem světa „tam venku“, zato má solidní kapacitu emocí, byť stále neodpovídají běžné lidské spontaneitě. Jednoho dne se jí poštěstí a je součástí rodiny dospívající Josie, dívky s nevyléčitelnou chorobou. Zvládlo by nemocnou dívku uzdravit Slunce, považované za zjevení boží tváře, v jehož solární pohon Klára věří?

Kazuo Ishiguro, držitel Bookerovy ceny 1989 i Nobelovy ceny za literaturu 2017, se v nejnovějším románu pouští do úvah nad neblahými lidskými sklony a rozjímavě vtahuje do svého příběhu i fascinované publikum vize blízké budoucnosti.

„Při čtení knihy nahlas jsem měla téměř terapeutický zážitek. Věty jako by tekly jemnými proudy. Autorův příběh mě dojímá a bezelstnost umělé inteligence mě zároveň nutí k zamyšlení. Neméně úžasná byla i spolupráce s režisérem Vítem Malotou,“ usmívá se Klára Suchá, která román namluvila.

Z Ishigurova díla vyšla v minulosti u OneHotBook i audiokniha „Soumrak dne“ (2017), kde účinkuje Jan Vlasák.

Audiokniha Klára a Slunce vychází jako mp3 ke stažení v digitální distribuci i na CD mp3.

Kazuo Ishiguro (*1954). Syn japonského oceánografa se do britského hrabství Surrey s rodiči stěhoval v pěti letech, ale handicapy v angličtině dorovnal tak skvěle, že zářil na univerzitě v Canterbury i na vyhlášené akademii tvůrčího psaní v Norwichi. Už v debutu „Vybledlá krajina s kopci“ (1982), zasazeném do rodného Nagasaki deset let po jaderném útoku, vsadil na umění tiché hrůzy naaranžované do úhledné ikebany východoasijské upjatosti. Fixní ideje skryté za tvářemi „chodících mužských sfing“ demaskoval v románech „Malíř pomíjivého světa“ (1986) a zejména „Soumrak dne“ (1989), dostal Bookerovu cenou. V próze z okupované Šanghaje „Když jsme byli sirotci“ (2000) k tématu věrolomné paměti přidal poklonu filmům noir. Do bezútěšných krajin nedaleké budoucnosti se vydávají jeho dystopie „Neopouštěj mě“ (2005) a „Klára a Slunce“ (2021), vždy však se záviděníhodným jemnocitem, který dotváří i anglosaskou baladu „Pohřbený obr“ (2015). Dílo nositele Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2017 je plně dostupné i v překladech do češtiny – týká se to též pražské kafkiády Neutěšenci (1995) a povídek cyklu Nokturna (2009), v obou případech dokumentujících autorův zájem o univerzální sdělnost hudby.

Klára Suchá (* 1987). Herečka původem z Chebu završila studia DAMU absolventskou rolí naivky Niny Zarečné v Čechovově Rackovi. První stálé angažmá měla v Olomouci, poté hostovala v Č. Budějovicích i ve Stavovském divadle. Moderovala Zprávičky na kanálu ČT, je činná v rozhlase a dále účinkuje v pražském Cabaretu Calembour, ten spoluzakládal její pozdější manžel. Roku 2020 se připojila k divadle pod Palmovkou, nyní působí v ústeckém Činoherním studiu. Její subtilní projev si diváci vybaví z filmů Anglické jahody, Osudové peníze a minisérie Božena.

Radek Strnad