Titul předvádí tradice, zvyky i recepty, co se k svátkům jara váží a vztahují, titul je precizně sepsán. Dámy, tedy vedle paní Gajduškové ani Alena Scheinostová, na nic nezapomněly. Čtenáři tak mohou mít u čtení pocit, jako by dámy vše prožily „na vlastní kůži“. Alena Anežka Gajdušková sebrala i psala obyčeje i recepty, Alena Scheinostová přidala liturgické zvyklosti. Knihu doplňují kresby, těší zajímavými informacemi i nostalgickou grafikou. Neujde pozornosti čtenářů.
„Velikonoce našich babiček“ je volné pokračování Vánoc z Dauphina. Období, kdy končí zima i rodí se jaro, je silným poutem spjato s půdou, probouzející se přírodou, plozením. To vše se prolíná i do křesťanského prožívání, to formovalo duchovní i materiální svět našich předků. Na tříkrálové koledy po vánočním období plynule navazuje masopust, předzvěst počínajícího jara. Jak bujarý masopust býval a co naši předci během postního období jedli, když příprava na velikonoční slavnost ukřižování i vzkříšení Ježíše Krista žádala skromnost a odříkání? Jak naši předkové žili svátky jara? Co je paškál či apoštol, proč říkáme houby s octem? Proč chodíme s Dorotou, co je ušelo nebo jak spočítat termín Velikonoc? Co si křesťané připomínají v pašijový týden? Proč v některých regionech chodí kluci na pomlázku už na Bílou sobotu? I to se dočtete zde. Kniha má 278 stran, stojí 288 korun.
Alena Anežka Gajdušková (1971) 20 let měla antikvariát, sbírala recepty, návody i staré kuchařské knihy; to nejzajímavější z nich sama v praxi zkoušela. Recepty jídel, domácí drogerii, snadná léčiva. Píše knihy, tvoří zahrady, lektoruje kurzy léčivých bylin, pomáhá zpracovávat i uchovávat potraviny tradičně. Od roku 2018 je stálý host programu Co naše babičky uměly a na co my zapomněli na ČT. Ukazuje zapomenuté recepty, metody zpracování potravin, nechte si dobře poradit. Redaktorka Katolického týdeníku Alena Scheinostová (1977) se podílela na knižní reportáži z války ve Středoafrické republice Když padají manga (2015) i na beletristickém experimentu Johana (2018, s Pavlou Horákovou a Zuzanou Dostálovou). Překládá romskou prózu i poezii, spolupracuje s literárně či lidskoprávně orientovanými periodiky a Českým rozhlasem.
Radek Strnad