Na Sierře Nevadě se dokonce konalo před časem mistrovství světa v sjezdovém lyžování jako snad na nejjižnějším místě severní polokoule. Večer v přímořské Valencii okoušíme při koupání ve Středozemním moři snad nejteplejší mořskou vodu v životě a pak už nás čeká dlouhý noční přejezd centrálním Španělskem, který je předpokladem k brzkému rannímu výstupu na nejvyšší horu celého poloostrova a kontinentálního Španělska, Mulhacén. Jeho výška 3482 m. n. m. je ještě tak akorát pro obyčejného vysokohorského turistu a ne jen pro horolezce. Krásnou noční cestu vnitrozemím lemují osvětlená města a hrady, poslední je do daleka svítící Granada. Od ní už směřujeme vzhůru serpentinami nejvýše položenou evropskou silnicí k cíli a tím je parkoviště na jejím konci, odkud chceme rychlým ranním pochodem a výstupem zdolat Mulhacén.

Po páté ranní vyrážíme z parkoviště za závoru na divoký výstup. Ten musí být rychlý, protože do oběda chceme být zpátky. Odpoledne nás čeká bájná Granada. Na Mulhacén doráží jen skupina nejrychlejších, druhá parta „jen“ na bližší, o osmdesát metrů nižší Pico de Veleta (3398). Chvíli, zadýcháni s trochu unavenýma nohama stojíme na vrcholku, slunce právě vychází a my se kocháme. Na východ slunce nad Sierrou Nevadou pohledem z jejích nejvyšších vrcholků se nedá totiž nikdy zapomenout!

Po návratu z hřebene Sierry Nevady sjíždíme dolů do Granady k její bájné Alhambře. Zde na nás dýchne atmosféra středověkého arabského města, které prožilo svoji dobu rozkvětu ve 13. a 14. století, kdy Arabové po dobytí Cordóby soustředili křesťany právě v Granadě. Prohlížíme si staré město – medínu a především pevnost a kalifovo sídlo, slavnou Alhambru. V ní pak Lví dvůr se Lví fontánou a řadu místností s krásnými a bohatými maurskými ornamenty. Zvenku vypadá Alhambra jako obyčejná pevnost, ale je to jen zdání. Arabští vládci nechtěli příliš dávat na odiv své bohatství, nechtěli provokovat potenciální nepřátele.

Uvnitř se ale už nijak neomezovali a dopřávali si luxusu: prostorné paláce, nádvoří, sloupy, fontány, plastikami a řezbami vyzdobené stropy a stěny, na nichž se proplétají arabské symboly, tvary a posvátné znaky. Člověk je zde jako by jednou nohou v Orientu a druhou v Evropě. Asi dvě stě metrů od hradu se nachází letní kalifovo sídlo Generalife s cypřišovými a oleandrovými alejemi a krásným výhledem do údolí řeky Darro. Oslavou následného vítězství křesťanství nad maurskou civilizací na Pyrenejském poloostrově byla pak stavba granadské katedrály. V ní jsou pohřbeni katoličtí králové Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská. Stavba katedrály trvala sto osmdesát let.

close Cestovatel Ervín Dostálek navštívil Taorminu na Sicílii. info Zdroj: Se souhlasem Ervína Dostálka zoom_in Cestovatel Ervín Dostálek.

Pak dál. V Seville, hlavním městě Andalusie, ve výšce pouhých deseti metrů nad hladinou moře u řeky Guadalquivir, je nejteplejší léto v celém Španělsku. Založili ji Féničané a žili zde Řekové, Kartaginci, po dobytí města v 1. století Juliem Césarem Římané, dále pak Vizigoti, na tři staletí Arabové, kteří ji dali jméno i současný ráz, ve 13. století ji dobyl Ferdinand Kastilský. V 16. století byla nejbohatším španělským městem. Obchod a přístav přitahoval nejen tuzemské ale i zahraniční obchodníky. Město se stalo překladištěm zboží z kolonií a Evropy, především zlata a stříbra a zároveň kulturním centrem. Klíčový význam mělo pro Sevillu objevení Nového světa, Ameriky – vždyť sem doplul po objevení Ameriky jako do prvního místa po návratu Kryštof Kolumbus.

V r. 1992 se zde konala Světová výstava EXPO 92 mj. k 500. výročí Kolumbovy plavby přes Atlantik. Navštěvujeme Alcazar, někdejší rezidenci emírů, jednu z nejstarších rezidencí králů v Evropě. Plánovaly se zde zajímavé cesty kolem světa, např. ta první - Malgalhaesova. Stěny jsou pokryty tapisériemi, nejkrásnější je obraz Panny Marie Navigátorky od Alejo Fernandeze, která má po své pravé straně dole postavu Kryštofa Kolumba. Plastická výzdoba, keramické dlaždice, sloupy z období chalífů, salon Karla V. se stropem z cedrového dřeva. Nejhezčí místnost z celého paláce je Salon de Embajadores s portréty všech španělských králů a další a další zajímavosti. Zajímavá je i Giralda – pozůstatek Velké mešity, také katedrála s minaretem, který slouží jako zvonice.

V ní je také symbolický hrob Kryštofa Kolumba, který sem byl přenesen v r. 1899 z Havany. Zlatá věž Torre del Oro, původně opevňovací věž městských hradeb Almohadů, symbol města, jež za své jméno vděčí dřívějším zlatým dekoracím. Dnes je v ní malé námořní muzeum. Po prohlídce pokračujeme v cestě a jsme na dohled Afriky na 36. stupni, 10. minutě a 10. vteřině severní zeměpisné šířky. Zde je i nejjižnější mys Španělska Maroquí de Tarifa. A na jihu v dohledu za Středozemním mořem vidíme Djebel Músá (Mojžíšovu horu), ležící na africkém kontinentě. A více na západ už bouří mohutný Atlantik. A taky je tam Portugalsko, kam pojedeme.

Ervín Dostálek