Čtete rádi Kunderovy knížky? Vracíte se k nim stále znovu? Užíváte si jeho filmy, i povídky? Pak asi jistě dobře víte či alespoň tušíte, proč dílo Milana Kundery tak zaujalo po celém světě, a tedy i vás. A snad už i víte, proč odešel do Francie a začal psát ve francouzštině, co je za tím, že bránil překladům svých posledních románů do češtiny, nebo že se vyhýbá kamerám a publicitě vůbec?

Dokument o Kunderově díle nás zavede do jeho rodného Brna, do časů, kdy tu studoval a učil na FAMU, nebo do temného období normalizace, kdy mu bylo bráněno v tvorbě, a nebyl vydáván. A to přesto, že už tehdy získával nemalé úspěchy v zahraničí. A přesto uvedl Jakuba a jeho pána s Jiřím Bartoškou, ovšem pod jiným jménem.

Trailer k filmu můžete zhlédnout zde

V polovině 70. let rád využil pozvání univerzity v Rennes a začal tam přednášet. Léta páně 1979 ho ovšem české úřady zbavily občanství. Proč? Sám Kundera to komentoval slovy: „Tehdy vše ovládali Rusové a právě oni rozhodli, že už nejsem Čech.“ Prezident Mitterand mu ovšem udělil francouzské občanství, a tak Milan už svůj nejslavnější román Nesnesitelná lehkost bytí vydal jako Francouz. Trpká zkušenost? Snad, a nejspíš také proto později už ani neuděloval souhlas se zfilmováním svých děl. Tolik uvádí filmová distribuční společnost Falcon, která Šmídmajerův dokument (95 minut) uvádí do kin.

České občanství bylo Milanu Kunderovi vráceno po 40 letech v roce 2019. „Základem dokumentu „Jan Werich: Když už člověk jednou je“ byl silný životní příběh a smysl pro humor, zatímco kunderovský film obrací svou pozornost k pochopení díla a postojů slavného spisovatele,“ objasnil režisér filmu Šmídmajer.

Filmem provází student, který si vezme do hlavy, že získá pro svou závěrečnou práci na fakultě rozhovor s Milanem Kunderou. Přesto, že se všeobecně ví, že spisovatel léta už žádná interview neposkytuje. Obrátí se však na Kunderovy přátele a postupně tak divák spolu s ním objevuje osobnost a myšlení Kundery.

Oni přátelé jsou však naprosto exkluzivní společnost. Na české straně se v dokumentu představí například Milan Uhde, Jiří Bartoška, Karel Steigerwald či Jiří Brabec, na francouzské zase Yasmina Reza, Bernard Henri - Lévy, Jean Claude Carrière nebo Antoine Gallimard. Ve filmu se objeví i sám Kundera – v záznamech francouzské televize a hlasově i z doby realizace filmu. Ta probíhala od jara roku 2018 do dubna letošního roku.

Důležitým postřehem k tvorbě Milana Kundery, jeho životního příběhu i osudu, je kniha, s níž přišlo pražské vydavatelství Galén 21. června. Je to zbrusu nová kniha polemik, esejů a úvah, kterou editor Jiří P. Kříž uspořádal do užitečného sborníku „Český spor o Milana Kunderu“.

Jak je vidět, i v případě velkého českého spisovatele i v tomto našem malém českém nejen literárním rybníčku vše souvisí se vším. Naštěstí, bohudík. Dobře to už ví Lenka Příhonská, dobrá duše i obchodní manažerka nakladatelství hudebního i vydavatelství lékařské literatury Galén, a sám jeho vydavatel Lubomír Houdek. Tedy cestou z Hraničáře anebo do něj, se můžete stavit v některém z ústeckých knihkupectví. Či oslovit po internetu Galéna na webu www.galen.cz …

„Kniha Český spor o Milana Kunderu shrnuje ve třech oddílech texty 40 autorů, které se z mnoha úhlů pohledu vztahují k obvinění vznesenému proti Milanu Kunderovi v týdeníku Respekt roku 2008 a ke knize Jana Nováka „Kundera. Český život a doba z roku 2020,“ napsal Lubomír Houdek. A dodává: „Jde o knihu pramennou, jež v jednom svazku zachycuje často vášnivou, zaujatou a osobně vyhrocenou časopiseckou polemiku z časového odstupu a ukazuje tak, že v ní jde mnohdy o něco víc než jen o spor o nejúspěšnějšího a nejpřekládanějšího českého spisovatele druhé poloviny dvacátého století a let následujících, ale o samu schopnost Čechů odpovědně, pravdivě, poctivě a především citlivě se vztahovat k vlastní mnohovrstevné a složité poválečné minulosti.“

Mezi autory v knize zastoupenými najdeme mimo jiné Sylvii Richterovou, Jiřího Přibáně, Milana Uhdeho, Pavla Kohouta, Vladimíra Justa, Jana Nováka, Jiřího Kratochvila, Mojmíra Jeřábka, Václava Bělohradského, Ondřeje Štindla, Josefa Rauvolfa, Karla Halouna, Ladislavu Chateau či Kateřinu Tučkovou.

Radek Strnad