Ta nevšední, svěží i pohledná dáma půvabem, laskavostí, empatií a obratností v charitativním projektu Nadace Terezy Maxové podporuje nejen pěstounské rodiny a znevýhodněné děti, dobyla Česko i svět. Metropole Ústeckého kraje má v životě Terezy klíčový význam. Do Ústí se s rodiči stěhovala ve čtyřech letech z rodných Pardubic a vychodila tu sportovní základní školu. Českému rozhlasu řekla: „Jsem absolvent atletické sportovní školy v Ústí nad Labem. Tam bylo hlavní heslo: Makej! Hlavně makej!“, na ty časy vzpomíná: „Tenkrát to na toho vyvíjejícího se mladého tvora bylo dost náročné. Běhali jsme denně až dvanáct kilometrů, vše bylo o výkonosti. Já začínala školu v sedm ráno, končili jsme kolem půl jedný, následoval oběd; už od půl třetí se trénovalo, chodila jsem domů až za tmy večer. Takže jsem vstávala za tmy, zpátky domů zas za tmy, ale nevzdala bych to. Začínali jsme jako třída s pětatřiceti dětmi, končili asi v šestnácti lidech. Mám na to krásný vzpomínky jako na dobrou partu lidí, naučilo nás to řádu i disciplině, v tom to bylo fajn a mám dobrý základy,“ svěřila se Tereza.

A tak zatím poslední „sedmiletý“ projekt je TerriBear, kde Tereza nikdy nechybí, ač ho neběhá ale už jen chodí. „Benefiční akci, která má ve znaku dětem blízkého sportujícího medvídka, pořádáme v Praze i Kutné Hoře. Jsou to nenáročné benefiční běhy na trase 1,5 kilometru pro veřejnost i školy; naše nadace s partnery akce věnuje 30 korun za každý uběhnutý kilometr ve prospěch různě handicapovaných dětí, které pomoc a podporu Nadace Terezy Maxové potřebují,“ řekla modelka to, co si na webu nadace může přečíst kdokoli.

Slavností křest měl obsáhlý titul „Tereza“ Terezy Maxové a novinářky Veroniky Bednářové, kniha plná zajímavých i působivých snímků, 14. prosince 2021 v pražské Kavárně Slavia. „Čtenáři knihy nahlédnou do života jedné z našich nejslavnějších topmodelek,“ uvedla Jana Fikotová

z Albatrosu s tím, že si sama Tereza přála vytvořit něco speciálního. „Chtěla jsem spíš obrazovou knihu jako klipovitý cestopis. Knížka tak v podstatě je dárek pro mě, ale hlavně pro moje děti,“ prozradila Tereza. Kniha pro ni byla spousta práce i utrpení. „Vracet se do vzpomínek radostných i bolestných, to byla až terapie. Mám tam všechny cesty do zahraničí, všechny práce, politickou situaci doby, všechny drby, vzestupy, pády i emoce. Občas je tu nějaká fotka, básnička, jízdenka, obal od čokolády. Prostě takový ,rádio Jerevan´,“ říká modelka a dodává: „Kniha TEREZA je jen krátkou výpovědí i živým dokumentem. Doplňují ho dobové fotografie i aktuální komentáře.“ Přitom: „Tolik vjemů vzpomínek by vydalo na deset životů,“ líčí čerstvé zážitky z nedávno dokončené knihy.

Kniha vznikla ve spolupráci s Veronikou Bednářovou, což je česká novinářka a autorka řady rozhovorů s výjimečnými lidmi. „Není to obsáhlá autobiografie, ale dobrodružná pouť jedné z nejslavnějších světových topmodelek za svobodou. Vrcholí vyprávěním o nadaci pro opuštěné a znevýhodněné děti, která nese její jméno a letos oslaví čtvrtstoletí existence. Do knihy nám navíc bohudík přispěla i řada jejích blízkých, jako je maminka Alena, manžel Burak, princ Albert, Eva Herzigová nebo třeba slavný kanadský pop rockový zpěvák Bryan Adams,“ popsala Bednářová.

Knihu křtili maminka Terezy Alena Maxová i herec Jiří Bartoška. Mezi hosty křtu nechyběly herečky Jitka Schneiderová, Aňa Geislerová či zpěvačka Dara Rolins, modelky Renata Langmannová, Zuzana Stráská či Denisa Dvořáková. A přišli též Karel „Kovy“ Kovář, Miroslav Romaniv či Goran Tačevski…

Kniha TEREZA. Její hlavní hrdinka mi na začátku naší práce řekla: „Myslím, že mám v sobě určitou rodovou odolnost.“ A jistě měla pravdu. Vždyť její nadšení, zvídavost i touha po nových zážitcích provázejí tenhle klipovitý cestopis, plný fascinujících rodinných i pracovních fotografií, jako červená nit.

Veronika Bednářová, autorka knihy:
Tereza Maxová je multikulturní a kosmopolitní člověk, který přináší lidem celého světa osobně i prostřednictvím své práce umění radovat se ze života. Umění budovat komunity inspirativních lidí. Umění posouvat celou společnost směrem k hodnotám, na které se často zapomíná. S nápadem napsat tuto knihu přišlo samo nakladatelství. „Oslovilo mě nakladatelství BizBooks spadající pod Albatros Media, zda bych nechtěla vydat knihu. Na začátku panovalo velké nadšení, protože jsem netušila, co to obnáší vracet se zpět do minulosti. Společně se mnou knihu psala výborná novinářka Veronika Bednářová. Při našem prvním setkaní, které proběhlo on-line, v rouškách, a kdy mi Veronika sdělila, že o módě a modelkách neví vůbec nic, jsem hned zavětřila, že to bude ono. Když po tom ještě do týmu přišla Zuzka Lednická ze Studia Najbrt, se svojí kreativitou, tak bylo vše jasné,“ vysvětlila Maxová důvody, proč se nakonec do psaní pustila.

Materiálů sice bylo hodně, ale vznik dalšího dílu Tereza určitě nemá v plánu. „Je to jen krátká výpověď a živý dokument, který doplňují dobové fotografie a komentáře. Poctivě je zaznamenáno deset let, které jsem měla v denících den po dni, ale posledním deseti letům je věnováno jen pár stránek.“

Zdroj: Archiv

Obálku knižní publikace zdobí ikonická fotografie, která stála u zrodu její kariéry. „Vybraly jsme ji i proto, že ta fotka od Mikaela Janssona vyhrála řadu soutěží a dnes má velkou uměleckou hodnotu. Věřím tedy, že se bude líbit,“ těší se hvězda světového modelingu.

Tereza Maxová, která žije střídavě v Praze a v Monaku, se narodila 31. srpna 1971 v Pardubicích; ve čtyřech letech se s rodinou odstěhovala do Ústí nad Labem. Milovala sport, v roce 1985 ukončila základní školu se sportovně-atletickým zaměřením. Její kroky vedly na gymnázium Budějovická v Praze, v roce 1989 začala studovat práva na Univerzitě Karlově. Po dvou letech UK ukončila, neboť se jí otevíral svět modelingu. V 17 letech uspěla na konkurzu u francouzské modelingové agentury, její profesionální kariéra začala v roce 1989.

Krátce před sametovou revolucí odjela s Evou Herzigovou do Paříže. Díky nevšednímu vzhledu, výraznému profilu i oduševnělé kráse, ta ji odlišovala od zástupů zaměnitelných modelek, zaujala agenturu VIVA i slavného návrháře Karla Lagerfelda. Zvolil si ji pro svou kampaň, pak s ní tři roky spolupracoval. Maxovou záhy objevily na titulky prestižních magazínů, byla tváří reklamních kampaní světových značek Hermés, Fendi, Kenzo či L'Oreal. Na molech předváděla kolekce módních domů

Gucci, Prada, Dior, Chanel, Yves Saint Laurent i dalších. Brzy se stala slavnou, úspěšnou, finančně nezávislou.

Rok 1996 se ji stal osudovým. „Žila jsem ve Spojených státech, velmi se mi dařilo, můj život byl o módě, úspěchu i cestování, tak jsem se chtěla s někým, kdo to potřebuje, podělit. Přispívala jsem na různé charitativní projekty, ale nikdy nevěděla, komu konkrétně pomáhám. Souhrou okolností jsem se ocitla v pražském kojeňáku. Po té zkušenosti jsem nemohla jen tak odejít a tvářit se, že jsem nic neviděla.“ V roce 1997 založila Nadaci Terezy Maxové, a pomáhá opuštěným dětem i rodinám v krizi. Sama je předsedkyní správní rady, v čestném výboru nadace jsou monacký kníže Albert II. i kanadský pop rockový zpěvák Bryan Adams.

V březnu 2000 se v Dánsku vdala za tenistu Frederika Fetterleina, v září téhož roku se jim narodil syn Tobias Joshua (21). Dnes žije s manželem Burakem Oymenem, tureckým podnikatelem, s nímž má dceru Mínu (12) i syna Aidena (10). Během kariéry okusila lesk i slávu elit světového modelingu, procestovala svět, má respekt veřejnosti za úspěšnou charitativní činnost a nikdy nezapomněla, odkud pochází. Její Nadace podporuje více než 200 dětských domovů, kojeneckých ústavů i dětských center.

Radek Strnad