Na přednáškách převažují ženy, UJEP nabízí padesát kurzů v deseti studijních programech. Vstupní věk padesát let, průměr kolem sedmdesátky. Nejstarší dáma toužící po dalším vzdělání poskytla rozhovor Ústeckému deníku. Jmenuje se Vlasta Forstová, na smluvené místo v pondělí 18. března dorazila včas. Gentleman věk neuvádí, jen naznačuje. Ve stejném roce se narodil herec Vladimír Menšík, nebo představitel slavného Vinnetoua francouzský herec Pierre Brice. Upravená dáma poděkovala za květiny, na krátký rozhovor si vyčlenila z nabitého denního programu jednu hodinu. První otázka směřovala do školních lavic.

Kde a kdy jste začala pravidelnou školní docházku?
Já jsem se narodila kousek od Aše, školu jsem začala v Rozbachu v jednotřídce. Tatínek byl četník, kousek od hranic hulákal Hitler, tak jsme se museli stěhovat do vnitrozemí. Maminka měla příbuzné u Mělníka, pohraničí nebylo bezpečné. Matně si vzpomínám na tu cestu vlakem, potom přes pontonový most, tam nás čekali čeští vojáci. Někdo přes vodu nesl kočárek, někdo děti, pár kufrů a povlečení v dece. Nebyli jsme sami, od hranic utíkalo spoustu Čechů. Tam jsem chodila do třetí třídy, musím uznat, nebyla to žádná sláva, někdy jsem se skutečně styděla. Rozdíly ve znalostech byly značné.

Z velikonoční výstavy ústeckých mateřinek.
Nejmenší děti z ústeckých mateřských školek mají svou velikonoční výstavu

Jak jste se dostala do Ústí nad Labem? 
To by bylo dlouhé vyprávění, kolem roku 1945 jsem začala pracovat na dráze. Přes Roudnici jsem se dostala služebně do Ústí nad Labem. Na dráze jsem pracovala celý život až do důchodu.


Omlouvám se za tuto otázku. Jak dlouho jste v důchodu? 
(smích) Vidíte, to jste mě skutečně zaskočil, musím si to spočítat. Měla jsem dvě děti, tak asi čtyřicet let. Vždycky jsem ráda cestovala, na dráze jsem měla slevy na jízdném, tak jsem to hodně využívala. Samozřejmě do roku 1989 hlavně po České republice, potom došlo i na zahraničí. První zájezd byl do Itálie, potom následovala Francie. To byla skutečně pohádková věc. Dvakrát jsem byla ve Švýcarsku atd. Člověk stárne, tělo už neposlouchá, ale hlava chce stále dál. Proto jsem vlastně začala navštěvovat UJEP. Přihláška není složitá, nabídka zajímavá. Já docházím na přednášky každou středu. 

Ředitelka Dopravního podniku města Ústí nad Labem Simona Mohacsi.
Změny potřebují čas. Přečíslování je nutné zlo, říká šéfka dopravního podniku

Jak dlouho už navštěvujete U3V?
Nejprve to byly skupinové výlety do okolí, někdy vlakem, autobusem, jindy pěšky. Třicet let jsem se skupinkou kamarádek ze Sokola obdivovala naší přírodu a památky. Stále cestuji, tentokrát jen prstem po mapě. Přednášející prokládá zajímavé informace fotografiemi, někdy přidá video, tři hodiny trvá přednáška. Chodím tam už dvanáct let a stále mě to baví. Aula je plná seniorů, naše skupina zabírá skoro celou třetí řadu. Všichni se do " školy " těšíme. Nemusí to být zrovna Laos, nebo Indie. Minule pan Svoboda poutavě popisoval České středohoří a byla to úžasná záležitost. Špatně se mi chodí, používám dvě hole, ale na novou přednášku prostě musím.


V červnu oslaví UJEP třicáté výročí U3V, určitě tam bude i paní Vlasta Forstová.


Miroslav Vlach

Zásah hasičů v ústecké nemocnici. Ozdoba z prstu mladíka musela pryč.
FOTO: Zásah hasičů v ústecké nemocnici. Ozdoba z prstu mladíka musela pryč