Každý kluk zkoušel nejprve fotbal, ty prý jsi hrál od školky basketbal. Jak to bylo?
(smích) Jsme taková sportovní rodina, táta a starší brácha propadli basketbalu, koš jsem možná viděl dřív než fotbalový míč. Ale fotbal jsem také hrál a docela dobře. Od šesti let jsem střílel góly za žákovský výběr Trmic, byl jsem vždycky největší, hlavičkovat jsem uměl, pravačku mám stále dobrou. Dokonce jsem byl v roce 2019 nejlepší střelec Krajského přeboru mladších žáků, pozvali mě na testy do Teplic, vypadalo to dost zajímavě. Na desetiletého kluka jsem byl dost vysoký, na Honzu Kollera si tenkrát nikdo nevzpomněl, tak mě nechtěli. Zároveň jsem ale hrál v Ústí basketbal a musel jsem se rozhodnout. Fotbal, nebo basket. Časově se to prostě nedalo stihnout. Jeden víkend jsem nazouval kopačky, další byl na palubovce.


Chápu, v Trmicích brečeli, Sluneta se smála. Pamatuješ si na prvního trenéra? 
No, musím se přiznat, že to přesně nevím. Já jsem chodil do přípravky snad od čtyř let. Táta mě tam odvezl, já si hrál s kamarády a někdo to pozoroval. Dnes se tomu říká všeobecná pohybovka. Nechtěl bych někoho vynechat, ale snad to byl Antonín Pištěcký. Pak vám navléknou žlutý dres a trenérů je víc. Postupoval jsem věkovými kategoriemi, hrál republikové turnaje. V kategorii U15 jsem s kamarády bral bronzovou medaili. Loňský rok byl plný změn. Dostal jasem se do Prahy na Obchodní akademii Bubeneč, přišla pozvánka do reprezentace U16, nominace do soutěže Sportovec okresu, začal jsem navštěvovat basketbalovou akademie ČBF, s kamarády se podíval do USA.

Operní pěvkyně původem z Ústí nad Labem Lenka Graf o Vánocích zpívala v Drážďanech s Angelem Kellym a světoznámým sborem Dresner Kreuzechor. Měla obrovský úspěch, ke koledě se přidalo celé publikum.
Pěvkyně Lenka Graf z Ústí o zpívání s Angelem Kellym: Schvalovali i moji róbu

Jaký byl ten zájezd do USA?
(smích) Jedním slovem neskutečný, zařizoval to táta, byli jsme deset dní v Atlantě. Sehráli jsme tam přátelské utkání, prohráli, ale na palubovku k nám sešel rozehrávač Atlanta Hawks (NBA) Vít Krejčí. Český hráč, 202 cm, třiadvacet let, narozen ve Strakonicích. Byl to splněný sen, dokonce se s námi vyfotil. Druhý den jsme ho viděli v akci, v ohromné hale porazilo jeho mužstvo soupeře Golden State Warriors. Kdybych měl popisovat město, potřeboval bych nápovědu kamarádů, byl to šok nejen po sportovní stránce.


Počátkem února jsi byl s výběrem U16 na basketbalovém turnaji mládeže v Japonsku. Jak jste dopadli?
Podle mne dobře, obsadili jsme druhé místo, ale ve finále jsme prohráli s domácím výběrem, který jsme z základní skupině porazili. Bylo tam osm týmů, my jediní z Evropy. Japonci jsou neskutečně šikovní,pohybliví, rychlí. Je tam spousta zahraničních trenérů, mají krásné haly, perfektní zázemí, určitě půjdou nahoru.


Víš, že Vít Krejčí hrál od čtrnácti let ve Španělsku? Tebe ještě nikdo nelanařil do zahraničí?
(smích) Já to tak neprožívám, nějaké náznaky tu byly, ale to je spíše otázka na tátu a trenéry. Mě to baví, basketbal je ale kolektivní sport, bez spoluhráčů vyhrávat nebudete. Jednou jsem v utkání dal 35 bodů, zaznamenal koš z půlky hřiště, byl jsem členem All Stars týmu MČR v basketbalu kategorie U15, hrál jsem v USA, v Kanadě i v Japonsku. Stačí zranění a skončí pohádkový sen. Mým vzorem je Satoranský, ve škole mám individuální plán, fakt se snažím, ale co bude za pět let nevím. Vrcholový sport je pěkná zabíračka. Držte mi palce!

Miroslav Vlach

Jarmila Horská – Slámová se svým manželem v Kanadě.
Zemřela tenistka Horská – Slámová. Před emigrací byla oporou ústeckého týmu