A radši už jsme se ani neptali, proč v Ústí se svou partou dlouho nebyl, neboť kvůli covidu odpočívalo v Česku kapel víc. Ale třeba zrovna Mňága i v ty bídné časy pořádala koncerty po internetu a vydávala báječná alba. To je i případ jejího prvního živého 2CD – věřím – s sebou i na Mezidvorce přiveze. Snad s sebou vezmou i knížku „Každý den odvahu“. Na Mezidvorcích, kde zazpívají či zatančí též Fridrich a Fridrich, Taši Delé, Pája Gajdošíková a Malé Počátko, 12: Piet, The Schmelz, Taneční kroužek Jasmine, Mňága a Žďorp i Youlie. Na Střekově v parku TGM si to užijeme.

Předmluvu ke knížce psal režisér i spisovatel Petr Zelenka. Vrátil tak Mňáze „dluh“, či je to „jen“ pokračování dávné spolupráce?
Knížku jsem nekřtil.

Za covidu jste se dost rozjeli, dělali po netu koncerty… Jmenuje-li se nová kniha Mňágy „Každý den odvahu“, byla i k tomu třeba odvaha. Věřili jste, že vás vrní fanoušci nenechají na holičkách?
Jo, věřili. Bylo to pro nás krásné dobrodružné období, hodně jsme se naučili, potkali spoustu skvělých lidí. Na začátku covidu jsme si řekli, že pokud je kultura potřebná, tak právě v krizi. Tak jsme zabrali.

Vymýšlel někdo z vašich věrných nějaký zajímavý merch, který kapelu ani její tým nenapadl?
To je otázka spíš na našeho basáka Nekyho, má merč na starosti. Už máme i značkový ponožky, oplatky…kde co. Je to sranda a jezdíme dvěma dodávkami, aby se to vešlo.

Docela by mě zajímalo, jak vnímají vaše fanynky s rodiči písničku „Potkal jsem ve vlaku svou osudovou dívku?“ Není prudérní…
Netuším.

Celé album Made in China jste přeložili do čínštiny, kdo pomáhal? Užili jste ty překlady i na koncertě?
Překládal to Martin Hošek, náš producent všeho, co se týká Číny. Zatím jsme to moc nevyužili, ale až tam zase pojedeme, bude se to hodit.

Petře, ze Tvých kolegů od muziky rád doporučím kapely Čtvrt na smrt, The Snědli psa i Moniku Sonk, novou pražskou písničkářku a la Zuzana Navarová. O ovšem i fajn ústeckého písničkáře Petra Lüftnera, nedávno tu křtil 3. CD. Jeho ostrá písnička „Ty jsi to Ústí“, ironický kousek, co se s naším městem i jeho vedením nemaže, už zlidověla…
Děkuju za doporučení!

Hity Mňágy mě baví dál, na Tvých knížkách jsou skvělé i návody, co dáváš čtenářům. Bereš to stejně, zábavnost skloubit s návody a radostí, co z nich sálá?
No jo, prošlapal jsem mnoho slepých cest a občas i pár těch krásných, tak proč se o to nepodělit. Myslím, že čím plnější život člověk prožije, tím líp se mu odsud odchází. A nemá cenu se trápit neúspěchem, protože to je jen součást úspěchu. Musíš to zkoušet furt!

Vychovávám děcka hraju s kapelou sto koncíků do roka, točím desky se skvělým producentem, cvičím a už ani nežeru jako to prase. A šťastný konec pro mě představuje každý probuzení do nového rána. A fakt, i když vím, že mě čeká návštěva zubaře nebo vysvětlování na berňáku, na co potřebuju pět kytar, a ať na ně zahraju naráz, nevadí. Dobrý je to a stojí to zato! I tohle je návod, jak si dnes poradit se životem?
Ano. Nic lepšího není k mání, tak šup do toho!

V knížce občas cituješ některé hudební kolegy, a co jsi s nimi zažil, jak tě bavili a lehce i nadneseš, co od nich ještě lze čekat. Došlo na Plíhala i Nohavicu, i ze řádek se čtenáři dozví, co od koho čekat. A jak si z toho skoro nic neděláš, neboť život muzikanta už je takový a bez legrace i zábavy by to zkrátka nebylo ono… Vážně?
Je to nejlepší džob na světě. Jsem blažený, že se můžu mezi těma lidmi pohybovat. Nadhled získáš časem a „díky“ hrozným situacím ve tvým okolí. Pak ti dojde, co je důležité a nad čím můžeš mávnout rukou.

Přesto, jsou jistě i lidi z branže, po kterých se zasteskne, ne? Mě chybí Věra Špinarová, Jirka Schelinger, jistě i David Stypka a Wabi Daněk, kterému před pár dny vydal Galén vzpomínkové dvoj album. Rád vzpomínám i na Mekyho Žbirku, s tím jste si taky něco užili, byl to báječnej parťák…
Meky byl fajnovej člověk. Kdybych tak s ním mohl ještě zajít na kafe…

V povídce „Suchej březen“ vysvětluješ, jak jsi po zážitku s partou přestal pít a vydrželo to. Má být ta knížka i poučná? Už máš na ni i reakce? Některý z našich kolegů, myslím Michal Bystrov, na některé z nich rád vzpomíná. Asi se ti ještě ozve s rozhovorem…
Poučovat nechci, snad to tak nepůsobí. Každý musí najít svoji cestu. Nestydím se popisovat své chyby a omyly, třeba to někomu pomůže…

Radek Strnad