Ve středu 27. ledna jsem měl původně v plánu Tisou, ale moc se mi nechtělo do autobusu. Kolem deváté dopoledne jsem se rozhodl. Naplánoval jsem pěší vycházku z Bukova do Skorotic a zpět. Popel na chodník už nikdo nesype, někde to byl sněhový tankodrom, někde klouzačka, ale operovaná kyčel vydržela.
První plánovaná zastávka byla u kostela sv. Václava. Od silnice je vidět pouze kostelní věž, z druhé strany to je paráda. Uvnitř věže jsou prý dva zvony, ten větší, bronzový, váží 350 kg. Podél kamenné zdi dojdete až k místu, kde staleté lípy chrání kovový kříž. Pěšina vede k brance, další na polámané schodiště. Kostel sv. Václava byl postaven v letech 1748 - 1755 na místě staršího kostela, který zde stál kolem roku 1352. Na dveřích fary je leták, oznamující uzavření kostela, který je v havarijním stavu. Škoda, rád bych se tam někdy podíval.
Cesta od historické stavby vedla do kopce kolem hřbitova, odbočka doprava nabízela pohled na novou část Skorotic. Veřejné osvětlení, názvy ulic, nová silnice, chodníky, barevné domky, krásné zahrady. Drátěný plot tam nenajdete, dřevo nahradil plast, okrasný kámen a plechové lamely. Některé stavby jsou skutečně úžasné. Kdo chce stavět, inspiraci tam určitě najde. Já jsem spíše na tu historii, tak jsem se vrátil obloukem zpět. Zimní procházka na ledu trvala tři hodiny, ta jarní bude určitě delší, možná už bez roušky.
Miroslav Vlach
