Celkem se dohromady program jmenuje Blíženeckej Punkoncert, začne v 19 hodin a vstupné je zhruba 100 korun. Následující rozhovor z webu Czechcore dal Samuelovi právě zakladatel Lidských Zdrojů a věřím, že i pro čtenáře Deníku bude tak zajímavý, jako pro mne. Na otázky odpovídal GO476910YB.

Žijete mezi Brnem i Vídní, v kapele jste 2 z Čech + 1 z Rakouska, na koncerty jezdíte do Čech i do Rakouska A jaké má on, z Vídně, srovnání? Prozraďte, tedy…
Pro přesnost, žiju ve Vídni, ale do Brna je to jen 1,5 hodiny vlakem, mám tam rodinu i kámoše, tak se tam víckrát za rok ukážu. Obě země jsou specifický, srovnávat se dají i jednotlivá města, jen mezi Vídní a zbytkem Rakouska je rozdílů… Když se zaměřím spíš na Vídeň, na rozdíl od ČR se tu většina aktivit dá provozovat v kolektivních, samosprávných a leckdy i nekomerčních prostorách. Nekomerčních v tom, že pro nikoho ze zúčastněných nepředstavují zisk či zdroj obživy. To je pro mě nejmarkantnější rozdíl, to široký spektrum samosprávných prostor i kolektivů. Obecně je punková Vídeň po politické stránce ve víc směrech radikálnější, vyhraněněji antikapitalisticky založená než scéna u vás. Taky mám pocit, že je tu alespoň v určité části scény výrazně větší důraz na feministický témata. Na druhou stranu je tu občas až porod se s někým na něčem konstruktivním dohodnout, v Česku mi lidi ve scéně přijdou organizovanější, spolehlivější, pečlivější. Na rozdíl od ČR, kde se už od 90. let tematizovalo kouření na koncertech i mnoha místech, si lidi automaticky chodili zapálit ven už 15 let před plošným zákazem, tak ve Vídni si s tím doteď nikdo moc hlavu neláme… A těch rozdílů je víc. V Rakousku už de facto zmizely papírový fanziny, není tu žádný větší distro, scéna tu je celkově menší atd. Každý místo má svoje plus i mínus, který nějakej svůj komplexní původ v historii. Snažím se to brát jak to je, zbytečně nehodnotit, v rámci možností zkouším skloubit to dobrý, co mi zkušenosti z jedné či druhé země daly. Začátek  roku 2020 přinesl lidstvu dost překvapení. Oprášili jsme si pojmy jako rouška, globální pandemie, mytí rukou, dezinfekce atd… Přes to vše je tu punk rock / hardcore (atd.), v časech dobrých i zlých ho mám osobně vždy nastavený jako ventil, prostor k úniku.

Jak vás vlastně napadl název Lidské Zdroje? Je úmysl držet vaše jména v tajnosti – GO476910YB, AL479059SZ a YO671959YB?
Název přišel dřív, než kapela sama. Hrál jsem si s tou myšlenkou pár let. Označení Lidské Zdroje mi vždycky hýbalo žlučí, jako název kapele mi přijde perfektní. Cynismus kapitalistickýho newspeaku, vyjádřenej ve dvou slovech. Mým cílem je, aby do dvou let každej podělanej manažer velkýho korporátu, co si to spojení dá do Googlu, se nejdřív musel probrat dvaceti stránkama odkazů na naši kapelu. Pro účely zahraniční expanze to je asi trochu marketingová sebevražda, standardní výslovnost názvu v cizině je něco jako licke ctrože, zprvu jsme zvažovali užívat po vzoru řeckých kapel dva názvy - českej i anglickej - nakonec jsme nechali originál. Když kapela za něco stojí, tak se jméno lidi beztak dřív nebo později naučí, identifikační kódy stačí.

Jsi víc muzikant, nebo punk?
Dobrá otázka! Ono si to odporuje? Asi oboje. Ale kdybych si fakt musel vybrat, tak asi spíš punk.

Radek Strnad