Kliknutím zvětšíteJsme v jihoanglickém přístavu Brixham a stojíme v úctě před lodí Golden Hind (Zlatá laň). Byla to vlajková loď Francise Drakea, na níž obeplul v letech 1577 - 1580 zeměkouli. Původně se jmenovala Pelican, ale Drake ji cestou přejmenoval. Golden Hind byla galeona, spuštěná na vodu někdy kolem roku 1570 o délce 26 metrů, výtlaku 129 tun a výzbroji 18-ti děl. Dnes je zakotvena v přístavu Brixham na tzv. Anglické riviéře. A sem jsme ji přijeli spolu s dalšími nadšenci obdivovat. Ještě možno připomenout, že její replika je vystavena a stojí v Londýně, proč taky ne, v hlavním městě Spojeného království, vždyť Francis Drake, její kapitán, byl "Někdo". Pokusme se naznačit tedy kdo, jó?
Sir Francis Drake ( nar. asi r. 1540 v Tavistocku blízko Plymouthu /zde jsme si prohlédli jeho žulový pomník/ v jižní Anglii – zemřel r. 1596 v Portobelo v dnešní Panamě) byl aglický korzár, mořeplavec, viceadmirál, politik, obchodník s otroky a spolubudovatel alžbětinského věku. Proslavil se svými útoky na španělské lodě a přístavy. Největším jeho úspěchem bylo odražení útoku španělské flotily roku 1588. Svými odvážnými činy se stal pro Angličany legendárním hrdinou a pro Španěly nenáviděným "El Draque".
V mládí sloužil na malé obchodní lodi, ve dvaceti se vypravil s jiným kapitánem do Afriky pro otroky, většina lodí pak ale byla Španěly potopena, kromě té jeho. Poprvé tak pocítil zášť ke katolickým Španělům. Později přepadl kolonu se zbožím a zlatem na panamské šíji a do Anglie se vrátil jako boháč a hrdina. Královna Alžběta jej učinila hlavou expedice kolem světa s pěti loděmi, z nichž mu po projetí Atlantiku nebezpečným Magellanovým průlivem do Tichého oceánu zůstala jediná, ta jeho.
Cestou přepadával úspěšně španělské lodě a jako první Evropan se dostal na severu Ameriky ke kanadskému Vancouveru. Roku 1581 byl královnou pasován na rytíře. Později v Karibském moři dobyl Santo Domingo, jedno z nejbohatších měst oblasti a symbol španělské nadvlády. V roce 1588 vyplulo 131 španělských lodí k Anglii, Drake systémem výbušných lodí naplněných střelným prachem rozvrátil formaci Španělů a ti pak ztroskotali na irských útesech.
Znovu je třeba zopakovat, že Drake nebyl žádným čítankovým hrdinou. Pro Anglii ale ano, hrdinou - přivezl do ní nesmírné bohatství - i pro sebe, pro Španěly byl ale zrůdou. Nakonec se nakazil úplavicí a ve svých padesáti šesti letech zemřel v dnešní Panamě. Ale pomníků má na Brity ovládaných územích a hlavně v samotné Anglii dost. A jeho nejlepší loď Zlatá laň (Golden Hind) je udržována a trvale zakotvena ve městě Brixham, kde jsme ji mohli obdivovat na našem putování i my…
Na jihu Anglie jsme měli možnost obdivovat ještě řadu jiných zajímavostí. V městě BRIGHTON, jednom z nejznámějších letovisek jihu Anglie, třeba molo (pier) vybíhající do moře, plné zábavních atrakcí. Tou největší ve městě je ale Royal Pavilion, neboli bývalý královský palác, exotický a nákladně postavený na začátku 19. stoletá pro prince regenta, pozdějšího krále Jiřího IV. Pozoruhodný je svou architekturou inspirovanou Indií s orientálním interiérem. Také město Paington uprostřed zálivu tzv. Anglické riviéry s promenádou plnou palem (kdo by to v deštivé Anglii řekl, že…!).
Má také nádherné molo - pier. A pak třeba město Wells, jehož jméno je odvozeno od tří zřídel (angl. zřídlo=well) s katedrálou s pozoruhodnými oblouky a 356 sochami. Pak ještě BATH, vždy výletní místo pro bohaté, tedy i pro královnu s lázněmi, které postavili kdysi už Římané na místě keltské svatyně bohyně Sulis, ztotožněné později s Minervou. I dnes nádherná záležitost.
Trochu hektický byl z Anglie odjezd. Po tmavém pivu v krásné londýnské hospodě U vévody z Argyllu (Duke of Argyll) a srazu u Kleopatřiny jehly, obelisku to vysokém 21 metrů a vážícím 180 tun z oblasti egyptského Asuánu s hieroglyfy obklopenému dvěma bronzovými sochami sfing, stojícímu naproti obřímu kolu na břehu Temže, odjíždíme domů. Nejdříve tedy ke Kanálu a k Eurotunelu. Ale co se děje? Dálnice je ucpaná, vjezdy uzavřeny, je slyšet houkání policejních sirén a z internetu je možno se dozvědět, že vjezd na parkoviště ve Folkestone před Eurotunelem je zablokován.
Řidiči ale umně řeší nenadálou situaci jízdou po vedlejších silnicích a jakýmsi zázrakem se z té poslední dostávají přece jen k odbavení, proti plánu se zpožděním dvou hodin. Druhý den se v novinách objevuje zpráva, že dálnice "stála" 14 hodin, lidé z aut a autobusů kempovali na přilehlých svazích, byla jim dovážena voda, případně potraviny. A příčina? Nejasná. Pro někoho zvýšená bezpečnostní opatření pro možnost teroristického útoku, ale poté se provalila ta hlavní - nedostatek personálu na francouzské straně Tunelu, kde si prý "frantíci" vybírali svoji dovolenou a Britové jim museli přijít na pomoc. Ale to jsou zprávy z britské strany Kanálu. Na druhé to možná říkali úplně obráceně!
Ervín Dostálek
56
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
