Od zastávky k malé vesničce Němčí je to 1,5 km, tam je také první ukazatel. Do Čeřeniště vede cesta dál kolem malé kapličky, nápověda ve větvích připomíná červenou turistickou značku, vzdálenost 1,5 km. Slunce se neprokousalo mlhou, ale byla to stejně úžasná podívaná. Vzdálený zvuk motorových pil prozrazoval, že stříbrný les žije i o víkendu. Těžká technika zanechala hluboké stopy v blátě, ohromné haldy vytěženého dřeva lemovaly lesní cesty. Vyšperkované stavby v Čeřeništi dokumentovaly šikovnost majitelů, jen jedna chaloupka vypadala opravdu pohádkově. Kdyby ji viděl pan Troška, hned by zajásal.       

Malá horská vesnička nad Malečovem patří momentálně především chalupářům. Byla prý založena kolem roku 1407, nepřehlédnutelnou dominantou ve stráni je červený kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů, který byl postaven kolem roku 1936 na návrh architekta Karla Tischera. Z dálky vypadá jako hračka, která by potřebovala generálku. Nejen proto vznikl spolek Malečovský rozhled, z.s., který letos dotáhl do konce stavbu dřevěné rozhledny u lyžařského vleku nad Tašovem. 

Parkoviště bylo plné, hospůdka prázdná. Lucemburský kopec není vysoký (564 m.n.m), ale omrzlice udělala z přístupové cesty klouzačku. Socha černého mnicha na vrcholu připomíná dávnou pověst z 13. století. Prý otec Pohoř v místě pěstoval chmel, dobré pivo vařil, pomáhal místním i přespolním. Snad na jeho památku pojmenovali přilehlou obec Pohoří! Viditelnost v sobotu nebyla ideální, ale každý si snad všiml kovových štítků se jmény na dřevěných schodech. Je jich tam skutečně dost, což dokladuje, že hodně lidí pomáhalo. 

Zelený autobus se vracel do Ústí v 15:47, chytré hodinky naměřily 7 km zimní krajinou.    

Miroslav Vlach