Loď je to nádherná a krajina kolem v zapadajícím slunci taktéž. Nejdříve musíme ale proplout spletí stovek ostrovů Stockholmského souostroví, které lemují výjezd z přístavu švédského hlavního města a nemizí i další desítky kilometrů Botnického zálivu Baltského moře. Stockholm za námi, hvězdy severu nad námi, blíží se Ålandské ostrovy, ležící takřka na půl cesty mezi Švédskem a Finskem. Kolem nás je stále množství ostrovů, ostrůvků a skal vystupujících nad hladinu moře a jejich intensita houstne. Zkušený kapitán trajektu mezi nimi ale zdatně proplouvá. Ptáme se: „Co je to vlastně ostrov?“.

Oheň zachvátil podkrovní byt v Krásném Březně. Hasiči zasáhli bleskurychle
FOTO: Oheň zachvátil podkrovní byt v Krásném Březně. Hasiči zasáhli bleskurychle

A od „mořských vlků“ dostáváme odpověď. „Je to alespoň kus skály, na níž roste strom“. Zajímavé. Sleduje nás další trajekt společnosti Silja Line, nedaří se mu nás předjet a my vplouváme do Mariehamnu, hlavního města souostroví Ålandy, svérázné to autonomní zemičky mezi Finskem, k němuž politicky patří a Švédskem, s kterým ji pojí jazyk a kultura. „Žije se tu dobře“, říká námořní kapitán, který je z Åland. „Lidi jen hodně naštvalo, že nám po vstupu do EU zakázali snus, tradiční žvýkací tabák. Dnes se sem pašuje ze Švédska, které má totiž na jeho prodej výjimku.“

 Ålandské ostrovy patřící k Finsku známé zas tak moc nejsou. Disponují od roku 1921 širokou autonomií. V pravomoci finské vlády zůstala ovšem pouze zahraniční politika, právní a soudní systém a daně. A co více, jediným úředním jazykem je na tomto finském území naopak švédština, která je mateřským jazykem více než 90 -ti % obyvatel. Trochu podivné, ne? Součást Finska a švédský jazyk. Volně stěhovat se na ostrovy z pevniny nemohou nejen cizinci, ale ani Finové a ani zde vlastnit pozemky. Status zdejšího občana může udělit pouze místní vláda po pětiletém pobytu a prokázání dostatečné znalosti švédštiny. Naopak po 5 -ti letech pobytu Ålanďana mimo Ålandy zdejší občanství zaniká. Archipel je demilitarizovanou zónou.

Ústečtí volejbalisté (v žluto-modrém) na zlínské palubovce uhráli jeden set, což na bodový zisk nestačilo. Foto: cvf.cz/Ivan Dostál
VIDEO: Ústečtí volejbalisté na bod nedosáhli. Ale bylo na něj, řekl trenér Žaba

Ålandy, po staletí trvajícím švédském panství, se staly v roce 1809 součástí carské říše a tedy až do roku 1917 nejzápadnější částí ruského impéria, stejně jako celé Finsko. V miniaturní metropoli souostroví - Mariehamnu je soustředěno přes 40% zdejší populace, celkem jedenáct tisíc lidí. Na obou koncích hlavní třídy města, na kilometr širokém poloostrově, se nacházejí dva přístavy. Západní, kam připlouvají velké trajekty, je významnější, u východního, jachtového, se nachází budovy alandské vlády, parlamentu, magistrát i muzeum.

V kanceláři úplně vyhořela. Dnes je Petra Valešová úspěšnou brašnářkou a sedlářkou
Nelehká, ale krásná práce. Úspěšná brašnářka používá prvorepublikové náčiní

Ostrovy uzavírají jako netěsnící zátka hrdlo Botnického zálivu Baltského moře, který se táhne až vysoko na sever. S mořem toho souvisí na ostrovech hodně. Třeba zajímavé Muzeum mořeplavby v Mariehamnu s bohatou sbírkou ženských postav z lodních přídí, třeba i mořských panen. Vždyť zhruba před sto lety disponovalo malé souostroví jednou z největších flotil plachetnic v Evropě. Okázalé jsou domy rejdařů kolem hlavní mariehamnské avenue jsou toho dodnes důkazem. A lov sleďů dokazuje silnou pozici místního rybářství.

Turisté a poštovní známky jsou dalšími pomocníky ekonomiky. Finské známky zde totiž neplatí – jen ty, z Ålandských ostrovů! A mohou se nalepit na zdejší specifikum – ploché plastové láhve. Ty patřičně oznámkovány, lze poslat jako dopis. Na Ålandské ostrovy zaměřily pozornost ruská expanzívní politika i plánovaný vstup Švédska a Finska do NATO. Ålandy, ležící v ústí Botnického zálivu Baltského moře, mohou severské země kontrolovat. Finsko na nich ale nemůže rozmístit své jednotky, protože na základě smlouvy z roku 1856 musí území zůstat demilitarizované.

Zoo Ústí nad Labem prosí o pomoc s hledáním vydry
Vydra na útěku! Zoo Ústí nad Labem prosí o pomoc s hledáním

Zákaz umisťovat na Ålandské ostrovy vojáky a budovat tam pevnosti byl jedním ze závěrů mezinárodních smluv, které Rusko po prohrané Krymské válce (konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší, 1853-1856). Tehdy šlo o to, aby carský režim, který v té době ovládal Finsko, nemohl kontrolovat celý Botnický záliv, na jehož druhém břehu se nachází Švédsko. Od té doby se však situace změnila a panují obavy, že by smlouvy zakazující na ostrovech dislokovat vojenské síly mohlo zneužít Rusko, které by je mohlo ovládnout. „Je to Achillova pata finské obrany“, uvedl před časem profesor a jeden z bývalých poradců finského prezidenta Alpo Rusi.

Jeho slova jsou možná nadnesená. Souostroví sice může dál blokovat Botnický záliv, ale to má dnes však menší význam, protože leží 400 kilometrů daleko od ruských přístavů ve Finském zálivu. Problémem ale je, že tuto hrozbu, umocněnou tím, že se na ostrovech nachází ruský konzulát, je těžké odstranit. Mnoho z 30 000 obyvatel ostrovů, švédštinou mluvících Finů, si přeje zachovat na Ålandách neutralitu, protože se domnívají, že to pro ně bude bezpečnější.

Dálnice D8 (91,7 km) před hranicemi s Německem, pondělí 23. října 10.10.
Na dálnici z Ústí do Německa se stala vážná nehoda, zraněno bylo 16 lidí

Opouštíme Ålandy a náš trajekt pokračuje stále severovýchodním směrem na Finsko. V něm nás vítá přístavní město Turku (švédsky Abo) s hrdým hradem Jagellovců. Jsme v zemi, jež byla dlouhá staletí v područí Švédska a pak i Ruska a samostatnou se stala až r. 1917. Je jedinou republikou na severu Evropy, když všechny ostatní země - Dánsko, Švédsko i Norsko, jsou přece královstvími. Naše Velká cesta severu dál pokračuje…

Ervín Dostálek

Mohlo by vás zajímat: Voda v bazénu jak kafe a nová sauna. Koupaliště si v Brné užijete i na podzim

Zdroj: Janni Vorlíček