Zvířátka hledala stín v ložnicích, pouze vydry, tučňáci a aligátoři vítali hosty v mokrém županu. Opice se schovaly, panda se maskovala vysoko ve větvích stromu, tygr vůbec nevylezl, medvěd zmizel po několika minutách. Ještě, že tam byl skvělý auťák za desítku, velikánský trpaslík a skvělá zmrzlina. Mladé maminky vytvořily tým, po nutném doplnění pohonných hmot, vyvlekly své ratolesti k oslíkům, kde všechny překvapil kráčející slon.

„To byla nádhera. Slon rozvážnou chůzí kráčel po cestě směrem dolů, dva zelení zřízenci mu dělali doprovod. Děti vylily oči, tak blízko slona ještě nikdy neviděly,“ svěřila se paní Aneta. Skupinka se ještě chvilku zdržela u pruhovaných zeber, potom už jen Koliba a červená skluzavka u hradu.

K žirafám, velbloudům a kozám nikdo nespěchal, čtyřletí caparti lapali po dechu, maminky rády plnily jejich přání u lednice s mraženými výrobky. Škoda jen, že mašinka jezdila do kopce jenom po předchozí objednávce. Ten kopec je skutečně výživný. Příště bude třeba pod mrakem a venku budou i šikovní lemuři.   

Miroslav Vlach