Nezbývá než čekat, až se objekt zase otevře, aby se odsud lidé mohli kochat pohledem na město.

Střekov, německy Schreckenstein, je zřícenina hradu na trachytové skále nad pravým břehem řeky Labe. Hrad nechal založit pravděpodobně král Jan Lucemburský, který jeho stavbou pověřil Pešíka z Veitmile, kterému hrad v roce 1319 udělil v léno. Ještě téhož roku hrad získali Vartenberkové, kterým patřil až do počátku patnáctého století. Během patnáctého století se na Střekově vystřídala řada majitelů, ke kterým patřili kromě jiných míšenští markrabí, Kladenští z Kladna nebo Fictumové. Na počátku šestnáctého století se majiteli stali Glacové ze Starého dvora, kteří nechali starý hrad přestavět v pozdně gotickém slohu a přizpůsobili jej tak dobovým požadavkům na komfortní bydlení.

Nejdelší dobu Střekov zůstal v majetku Lobkoviců, kteří jej vlastnili v letech 1563 – 1945 a znovu se stali jeho majiteli v roce 1992. Příslušníci jejich rodu na hradě nesídlili, ale až do třicetileté války jej udržovali obyvatelný. Během ní byl hrad několikrát dobyt a vypálen a chátrání se nepodařilo zabránit ani po válce. Jako pevnost hrad sloužil ještě během sedmileté války. Částečnou obnovu a úpravu hradního areálu přineslo až období romantismu, kdy se zřícenina stala častým cílem návštěv významných osobností i běžných turistů, pro které byla na hradě v roce 1830 zřízena restaurace a později zřícenina v osmdesátých letech devatenáctého století a v letech 1911 – 1912 rozsáhle upravována.

V 19. století byl hrad objeven romantiky a došlo k jeho obnově a úpravám pro potřeby turistického ruchu. Hrad navštívil Johann Wolfgang Goethe nebo Richard Wagner, jenž údajně inspirován hradem složil svou operu Tannhäuser. Maloval zde Adrian Ludwig Richter. Z českých romantiků jej navštívil Karel Hynek Mácha.

Od roku 1963 je hrad chráněn jako kulturní památka. V roce 1992 byl hrad v rámci restitučních zákonů vrácen zpět rodu Lobkoviců.

Vilém Maruš