Dvojice kamarádů předstírá romantický vztah, aby umlčela spekulace o své sexualitě; na irském maloměstě poloviny 90. let totiž není pro jakoukoliv odlišnost místo, a pakt spiklenců má trvat do maturity. Poté se Amber chce přesunout do liberálního Londýna, aby dostala šanci svobodně žít a dál rozvíjela svou vášeň pro hudbu. Eddy si ale svou orientaci odmítá naplno přiznat, chce svou budoucnost zasvětit službě v armádě jako jeho otec. Pomůže mu šikovná a pohledná Amber odpoutat se od předsudků jejich okolí na katolické střední škole v městečku poblíž Dublinu? 

| Video: Youtube

A ještě úhly pohledu divačky i diváka v překladu ze slovenštiny… „Miluju soundtrack, reference na blur (“??? ???? ???? ? ???? ??????? ?? ???? ??? ???? ????”), příběh (komedie versus drama)…dala bych tomu i pět hvězdiček, ale Eddie mě tak neskutečně štval! Ovšem Amber byla úžasná, ta scéna se Sarah na pláži je strašně krásná, moc jsem jim to přála. Konec mě rozbrečel. “?? ???” - “?? ????!” A Silentname vše viděl takto: „Dating Amber“ je další příjemná komedie, která má i silné dramatické momenty, co vás zasáhnou. Během roku 2020 jsem viděl dost filmů zaměřených na homosexuály, ale nemyslím si, že by téma pojaly právě tak. Líbí se mi námět, že ho tvůrci pojali právě tak. Baví mě námět příběhu, to že se Amber s Eddiem rozhodli být naoko pár, aby oba přežili období ve škole, a nemuseli donekonečna poslouchat sprosté řeči spolužáků. V první řadě musím vyzdvihnout naši ústřední dvojici, Fionn O´Shea a Lola Petticrew jsou oba velmi dobří. Působí přesvědčivě, a vztah, který mezi nimi vznikl, je upřímný, přirozený. Na konci mi dokonce z očí vyhrkly slzy. Nemyslím, že by někdo udělal nezištně něco takového, co udělá pro Eddieho Amber. Je to velmi pěkný moment, všechny ty dialogy působí přirozeně, skutečně. Mimo to si na filmu cením, že ukazuje, co jiné filmy s gay tematikou moc neukazovaly. Tedy chvíle, kdy má hlavní hrdina strach se přiznat. Přitom máme ročník 1995 a na škole je křesťanská agitace, která učí: Bůh se vždy dívá, sex je správný jen na jeden způsob. Režisérovi je jasné, kolik humoru i dramatu si smí dovolit, aby vše nepůsobilo křečovitě, či sprostě. Uvítal bych, kdyby film celou dobu víc odsejpal, ale v poslední třetině tempo trošku zpomalí. Víceméně se budeme točit v kruhu, ale má i výborné momenty. Myslím, že ti dva lidé se v životě potřebovali, skvěle to funguje. Nepřemýšlíte-li tedy homofobně, film se vám bude líbit.

Radek Strnad