Studie, nazvaná „Mapping of Communication in Space Crews", byla vedená týmem expertů z FSE UJEP, QED GROUP, a. s., a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Hlavními autory studie jsou Radvan Bahbouh, Eva Hoschlová (QED GROUP) a Kateřina Bernardová Sýkorová (FSE UJEP), která je odpovědným řešitelem celého projektu.

Studie se zaměřuje na aplikaci metody Sociomapování, která byla od roku 1993 používána v Armádě České republiky pro mapování mnoha oblastí. „Dané oblasti se týkaly spolupráce, důvěry, vzájemné podpory, osobního i pracovního vztahu, zvládání zátěže apod. u vojenských jednotek působících při běžném vojenském výcviku, ale i u těch, které byly nasazeny do zahraničních vojenských misí mírového i bojového charakteru,“ uvádí hlavní řešitelka projektu Kateřina Bernardová Sýkorová.

Tato metoda byla také použita týmem sociologa Jaroslava Sýkory v řadě významných experimentů, např. při simulaci kosmického letu v projektu HUBES (Human Behavior in Extended Spaceflight) mezi lety 1994 a 1995, a od té doby opakovaně v dalších experimentech simulujících dlouhodobé kosmické lety, třeba v projektech Mars 120 a Mars 500.

Na miniligu do Libouchce se sjely týmy z celého kraje.
Přijďte fandit do Libouchce! V sobotu se koná další dětská miniliga

Výzkumný tým v odborné stati pro časopis Aerospace shrnul svá zjištění z celkem osmi vesmírných experimentů s posádkami, které probíhaly mezi lety 2015 a 2023. Zahrnovaly pět experimentů na Mars Desert Research Station (MDRS), kterou v extrémních podmínkách pouště ve státě Utah provozuje americká Mars Society, a dále tři etapy mezinárodního výzkumného projektu SIRIUS (Scientific International Research in Unique Terrestrial Station), který je organizován a realizován Institutem lékařsko-biologických problémů (IBMP) v Moskvě a NASA od roku 2016.

Výsledky ukázaly, že škálové hodnocení vzájemné komunikace, jak z hlediska množství (frekvence), tak její kvality je spolehlivým a platným nástrojem, který umožňuje zachytit významné jednorázové změny a/nebo dlouhodobé trendy. Experimenty také poukázaly na možnost zvýšeného rizika významných změn a postupného zhoršování komunikace ve druhé polovině mise, zejména při dlouho trvajících vesmírných misích.

Masopust v Brné.
Masopust bavil Brnou. Muzikanti hráli, klobásy voněly a slivovice zahřála

„Kontinuální monitorování komunikace, prostřednictvím jednoduchých hodnotících škál, by mohlo umožňovat včasnou intervenci psychologů směrem k posádce nebo velení mise vedoucí ke stabilizaci a zefektivnění komunikace. Pomocí unikátní metody Sociomapování by pak mohly být odvráceny problémy, které by mohly ohrozit průběh mise, či eventuelně mít až fatální důsledky při reálné vesmírné expedici,“ uzavírá Bernardová Sýkorová.