Dnes byl den, při kterém jsme zažili v tom strašném čase i sem tam i nějaký ten humor a to od majitelů, či jejich příbuzných. Indiánské léto jsem ho pojmenoval proto, že tchán pána létajícího v

plachtě pronesl, že: "Hráli jsem si na indiány a oni po nás házeli oštěpy" a ukazoval nám lať, která v prvním patře prošila zateplení i zdivo a zabodla se až do okna. Vidět jí můžete ve fotogalerii. 

Ale popořadě.

Ranní dojez na místo byl ve znamení: "Podívej, co už zase ubylo, tady ještě včera byly domy" a "pozor, najíždí těžká technika".

Pokračovali jsme na stejném místě s tím, že dnes uděláme kompletní laťování. Na stavbě Petr rozdal úkoly, ukázal, jak zakládat laťování a celkově už i parta ho rovnou přijala přirozeně jako šéfa stavby i laškovnými poznámkami: "Ty Peťo, mám to dobře?" Den utíkal, sutiny mizely, hora za obcí bagry ukryla kompletně, už za ní nejsou vidět vůbec.

K večeru se práce blížila ke svému konci a ještě před odjezdem části osazenstva, jsme si udělali společnou fotku.

Štěpán Tóth spolu s kolegou Petrem Hofírkem se jako zaměstnanec Severočeské Vědecké knihovny Ústí nad Labem vydali pomoci na jih Moravy po děsivém tornádu.
Ústečtí dobrovolníci píší z Moravy: Tornádo vysálo bazén zapuštěný v zemi

Večer bylo hotovo. Teď už jsou latě připravené držet tašky. Rozloučili jsme se v silných emocích na obou stranách a ještě se šli poptat v okolí, kdo nepotřebuje pomoci.

Došli jsme až ke stařence, která nám říká: "Mládenci jste hodní, ale už mám dohodnutou firmu, měli by přijet v pátek nebo v pondělí."

Tak jsem se loučili a ona povídá: "My ještě dopadli dobře, ale kamarádka mi volala, že jak to u nás dopadá a jestli se nemůžu podívat na dům dcery. Došla jsem tam a ani nevěděla, co jí mám říct."

V slzách vypráví, jak po delším mlčení jí říká: "Není tam vůbec nic. Byl to jeden z několika domů, který přímo při tornádu zmizel celý a zůstala jen holá a poničená základová deska, nebo u starších stavení základy.

Rozloučili se, Petr tedy zase zvedl telefon a přes kamaráda zajistil další práci. Jestli nás bude více, nebo jen dva, to přinese až zítřek. Vyrážíme do Moravské Nové Vsi. Ve čtvrtek tedy dojde i na setkání s rodinou

Řeháčkových, kteří stále ještě čekají na statika a jeho ortel.

Cestou jsme viděli, jak bagr za pomocí hasičů likviduje zbytky domu, kde ještě minulý týden někdo žil.

V Přítlukách je dnes za okny klid a tak i spánek snad bude lepší. Nové fotky jsou opět v galerii. Doplněné o detaily, o nichž jsem psal včera, třeba jak to vypadá, když Tornádo "zmizí" zapuštěný bazén do

 země. To mi připomnělo Pupl Fiction. "Když zmizíš, budeš zmizelej, nebo tě zmizím já."

Štěpán Tóth a Petr Hofírek