Po pravé straně Blansko, přímo proti mě Sněžník. Krásné dřevěnice mají v Radešíně, v Lipové kostel sv. Martina. Vystupoval jsem v obci Mnichov, do Čermné jsou to dva kilometry. Kolem zelené louky, nádherní koníci, udržované chalupu, na konci kamenný most a kostel sv. Mikuláše. Zpět do Ústí jsem se vracel z Libouchce. Na chytrých hodinkách jsem měl deset kilometrů. 


Po cestě jsem potkal pouze tři auta, v Čermné mne překvapilo nejen dětské hřiště před kostelem, ale i záhadná  kamenná budova u silnice. Hospůdka U Kaštanu byla zavřená, ale hodná paní mi solidně popsala cestu zpět. Autobusem prý naposledy jela před patnácti roky, což mě pobavilo. Stačilo překonat pevný most a po dvanácti schodech vystoupat k otevřené bráně kostela. Všude byla vysoká tráva, pouze úzkou cestičku vykousala hladová sekačka k druhé bráně naproti. Po několika metrech jsem vyplašil z úkrytu chundelatou lištu, vyskočila, lekl jsem se, foťák jsem málem upustil.

Vytáhl jsem repelent a provedl další nástřik. Potom jsem se kochal historií. Kostel sv. Mikuláše je krásný, kamenná zeď už něco pamatuje, uvnitř jsem nikdy nebyl. Na internetu jsem se dočetl, že původní stavba pochází ze 14. století, někde se uvádí rok 1352. Obec je ještě starší, první zmínka o ní pochází údajně z roku 1169. Víte, že v Libouchci je opravený zámek?