„Ústecký kraj patří, co se výskytu kardiovaskulárních onemocnění a dostupnosti péče týče, mezi znevýhodněné regiony. Naším cílem je situaci zlepšit a otevřít v tomto regionu, kde je dostupnost péče zatím limitovaná, alespoň čtyři nové ambulance,“ říká za Českou kardiologickou společnost prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC. „Příkladem je Šluknovský výběžek, tedy oblast v okolí Rumburku a Varnsdorfu, kde bychom byli rádi, aby co nejdříve vznikla moderní ambulance kardiovaskulární péče," dodává.

V Ústeckém kraji v současné době trpí nemocemi srdce a cév na 267 000 lidí. Kapacita sítě ambulantních kardiologů je však v tomto regionu nedostatečná, hůř je na tom pouze Karlovarský kraj. Zejména pro pacienty se srdečním selháním je přitom zásadní, aby je po propuštění z nemocnice zkontrolovali specialisté co nejdříve.

„Pacienti se po srdeční příhodě musí popasovat nejenom s tím, že ji prodělali, ale z nemocnice odchází také s řadou nových léků. Po hospitalizaci je sice zkontroluje praktický lékař, další péči a případnou úpravu léčby už má však řídit kardiolog. A právě toho si nemocní musí rychle najít sami,“ popisuje Mgr. Kristýna Čillíková, místopředsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění. Pacienti však podle ní často marně obvolávají jednu ambulanci za druhou, velká část z nich zkrátka už nemá místo. „Není to pro ně vůbec jednoduché. Nemocným by s hledáním dostupných specialistů měly pomáhat zdravotní pojišťovny,“ doplňuje místopředsedkyně.

Že je v Ústeckém kraji problém sehnat kardiologa, potvrzují i výsledky průzkumu společnosti EFCARE, která ho prováděla v rámci projektu Cesta ke zdravému srdci. S žádostí o objednací termín společnost oslovila všech 35 odborných ambulancí v regionu. Nové pacienty však bylo ochotno přijmout pouze 20 z nich a průměrná objednací doba činila 68,4 dne. V případě obtíží se tak nemocní často obrací na praktické lékaře.

„Bohužel se stále setkáváme s tím, že pacienti čekají na vyšetření u kardiologa velmi dlouho. K nám se pak vrací s komplikacemi, kterým by šlo včasnou péčí u specialistů předejít,“ vysvětluje MUDr. Jarmila Sulíková, praktická lékařka z Jílového u Děčína, která je zároveň okresní předsedkyní Sdružení praktických lékařů ČR pro Děčín. Projekt Cesta ke zdravému srdci také na základě veřejně dostupných dat ukázal, že téměř čtvrtina obyvatel Ústeckého kraje kouří, 19 % je obézních a 11 % osob se zde potýká s diabetem, což ve srovnání s celorepublikovým průměrem řadí Ústecký kraj k těm s horšími výsledky.

„Epidemiologické studie opakovaně potvrzují, že vzdělání a socioekonomický status obyvatel mají významný vliv na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, jako je například srdeční infarkt. Podle databáze Eurostat existují v České republice znatelné socioekonomické rozdíly dané regionálně, které ovlivňují naději na dožití. Ta je nejkratší na severozápadě republiky. Obecně se dá říct, že vzdělanější jedinci se o sebe více starají, méně kouří, a proto také méně trpí nemocemi srdce a cév," uzavírá Mgr. Kristýna Čillíková. (bm)

Mohlo by vás zajímat: Ústí má nejmodernější kardiocentrum v Česku. Nové lékaře KZ láká na stipendia

Ústí má nejmodernější kardiocentrum v Česku. | Video: Deník/Jan Pechánek