V ČR byla zatím nalezena například v kralickém příkopu či na chlomeckém hřbetu. V křídových sedimentech Labských pískovců/Českého středohoří jde o věc dosud naprosto neznámou. Je to první objev této fosilní stopy ve zdejším regionu!

Ichnofosilie bude zapsána do muzejních sbírek a ve spolupráci s odborníky z GLU AVČR bude dále podrobně zkoumána.

Odborný komentář k tomuto jedinečnému nálezu poskytl dr. Radek Mikuláš z Geol. ústavu AVČR. „Fosilní stopa Paleodictyon je téměř nezaměnitelná s jinými strukturami nacházenými ve fosilním záznamu. Paleodicyon sestává ze šestihranné sítě trubic, které mohou být vyplněny sedimentem nebo, častěji, obnaženy erozí a otištěny na bázi nadložní vrstvy. Z horniny pak vystupují jako reliéf. Paleodictyon se obvykle nachází v usazeninách vzniklých v mořích, v hloubkách několika tisíc metrů, v takzvaných flyšových usazeninách, rychle se střídající pískovce/droby a břidlice. Postupně však přibývá nálezů stopy Paleodictyon z mělčích moří, z hloubek do několika set metrů, což je i případ merboltického souvrství České křídové pánve. Otisky „sítí“ pak byly vyplněny pravděpodobně pískem zvířeným při mořských bouřích či hurikánech. Ichnofosilie Paleodictyon byla zkoumána i v současných mořích, poblíž Středoatlantského oceánského hřbetu. Zhruba jeden centimetr podle dnem byly nalezeny charakteristické sítě vyústěné krátkými šachtami. V prostředí sítí se rychle množí mikroorganismy, které mohou tvůrci stopy sloužit jako potrava. Původce však až dosud nebyl nalezen. Proto zatím nelze zúžit seznam potenciálních tvůrců stopy. Může to být kterýkoliv živočišný kmen z neformální taxonomické jednotky „Vermes“ (červi),“ říká Radek Mikuláš.

Muzeum města Ústí nad Labem