Píše se rok 1402. Královna Margrete už vládne Švédsku, Norsku ba i Dánsku, a to prostřednictvím svého vstřícného adoptivního syna Erika. Chystá se proti ní však velké spiknutí a sama Margrete se tak ocitá v poněkud neřešitelné situaci, která by mohla rozbít její celoživotní dílo: Kalmarskou unii. Píše se zkrátka rok 1402, Margrete dosáhla už toho, co se v jejím světě dosud žádnému muži nepodařilo. Spojila totiž Dánsko, Norsko a Švédsko do mírově orientované unie, kterou sama řídí prostřednictvím svého mladého adoptovaného syna Erika. Svazek je však bohužel sužován svými mocnými nepřáteli, a Margrete proto musí plánovat sňatek Erika a anglické princezny. Spojenectví s Anglií by totiž mělo její mírové unii zajistit status nové evropské velmoci, avšak právě vznikající spiknutí má zničit Margrete a také to vše, v co pevně věří.

| Video: Youtube

Režisérka Charlotte Sieling má za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru jedné z nejuznávanějších dánských režisérek nejen v televizních seriálech, jako je Vláda (2013), Vražda (2009), Most (2011), Those Who Kill (2014) či americký seriál Ve jménu vlasti (2018). S Margrete: Královnou severu ovšem přenáší Charlotte Sieling na filmové plátno i díky skvělé herečce v roli královny i jejího adoptivního syny Erika, který je reálná postava s city a názory a ne ne muž-loutka. I díky těm třem se můžeme v kině těšit na uchvacující dílo, jeden z největších příběhů severských zemí všech dob. Přesvědčivě a s patřičnými emocemi ukazuje osudový příběh jedné z nejmocnějších žen evropských dějin.

Markéta, z vůle boží, dcera dánského krále Valdemara nebo právoplatná dědička Dánska? Ostatní jí říkali jednoduše „Paní královna“. I v Norsku byla známa jako královna (královna choť, později královna vdova) a regentka. A jako vládkyně Švédska byla královnou vdovou a zplnomocněnou vládkyní. Když si roku 1363 vzala norského krále Haakona VI. (syna Magnuse VII. ), byl už spolukrálem Švédska (a Markéta se tak stala švédskou královnou); i když byl Håkon později sesazen, nikdy se nevzdal svých nároků ani titulu (de facto ovládal nejzápadnější provincie Švédska až do své smrti). Když tedy roku 1389 Švédové vyhnali Albrechta I., Markéta vlastně z právního hlediska jen obnovila své původní postavení.

Režisérka Charlote Sieling při působivých dramatických scénách výrazně, zručně vedla herce svého historického velkofilmu. Naopak u některých lidí tak nečinila téměř vůbec; třeba v úplně posledním záběru filmu, kdy královna Margrete stojí u ohně. Akci tu nechala na samotné Trine Dyrholm, která bravurně hraje Královnu i díky dokonalé, podmanivé kameře.

Rozpočet filmu byl 9 800 000 eur, snímek ve prospěch svůj i pro dokonalý film podpořilo více severských filmových fondů včetně českého Státního fondu kinematografie. Natáčení v ČR ovšem bohužel muselo být po dvou týdnech pozastaveno kvůli epidemii covidu-19. Tvůrcům to bohužel jen zkomplikovalo život, když ze dne na den museli poslat různé herce ze sedmi států zpět domů.

Film štáb okolo režisérky Sieling tedy točil i v Česku, a to na proslulých hradech Křivoklát, Točník i v okolní přírodě. Film vznikal postupně v Polsku, Dánsku, Švédsku, Norsku, České Republice a v Irsku i na Islandu.

Radek Strnad