Jediné, na čem záleží, jsou důkazy, říkával v seriálu Kriminálka Miami legendární detektiv s jestřábím zrakem a černými brýlemi Horatio Caine. S novým způsobem, jak je obstarávat, přišli brněnští počítačoví mágové. Jejich program totiž svede i v rozmazané šmouze rozpoznat lidský obličej. Mohl by tak pomoci při určování totožnosti pachatelů trestných činů nebo teroristů.

Programu stačí, aby na snímek z fotoaparátu či kamery obsahoval základní rysy pachatelova obličeje. Umělá inteligence pak dopočítá zbytek. Stejným způsobem dokáže podle vývojářů vypočítat pravděpodobnou podobu osoby z fotky z profilu. „V řádu vteřin tak půjde i z nekvalitních nebo neostrých fotek a videozáznamů určit možná totožnost podezřelého. Překážkou navíc není ani člověk v roušce. Tím se celé vyšetřování zásadně zrychlí, systém může pomoci i při objasňování nevyřešených případů,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Cogniware Walter Pavliš.

Osmdesátiprocentní účinnost

Umělá inteligence má podle vývojářů osmdesátiprocentní účinnost. Způsob, jakým funguje, s sebou v případě trestního práva však může nést značná rizika. „Je potřeba si uvědomit, že umělá inteligence se snaží na základě obrovského množství dat vybrat nejpravděpodobnější variantu. Ta ale není vždy správná. Je to ve finále odhad, byť založený na zkušenosti. Jako důkazní materiál to asi neobstojí, ale při vyhledávání podezřelých pomoci může,“ řekl brněnský expert na umělou inteligenci ze společnosti AI check Jan Rygl.

Dokreslování tváří 

Unikátní program brněnské firmy svede dokreslit tvář i u jinak beznadějně neprůkazného snímku.

Má osmdesátiprocentní úspěšnost.

Funguje na základě generativních neuronových sítí.

Program by mohli využívat policisté a armáda.

Zatím se jedná o prototyp, hotovo by mělo být na konci roku.

Podobná technologie se využívá na dokreslování poznávacích značek.

Trestní řád uvádí, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci. Tedy je-li získán zákonnou cestou. Podle advokáta a pedagoga trestního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Marka Fryštáka tak mohou být důkazem za určitých podmínek i nové technologie. "Nic nebrání tomu, aby byly nové výsledky zjištěné po použití nových technologií použity jako důkaz v trestním řízení, ale až jejich použití a praxe nám ukáže, podle čeho by se měla posuzovat jejich věrohodnost a zda je vůbec za věrohodné považovat lze. Je třeba jen začít," doplnil.

V podobném duchu se k nové technologii vyjádřil i advokát David Rašovský. „Pokud by výstup tohoto systému měl soud přijmout jako důkaz, musel by nejprve ověřit jeho funkčnost. Nejspíše by si nechal udělat znalecký posudek na samotný program, kde soudní expert vyhodnotí, jakým způsobem software pracuje a nakolik je přesný,“ sdělil.

Program vývojáři vytvoří čistě pro silové složky státu, jako je například policie. Nicméně zatím mají hotový pouze prototyp, pročež jihomoravští policisté o nové technologii nic nevědí a odmítli ji jakkoli komentovat. Obdobně se vyjádřila i Městská policie Brno. „Využívání nových technologií jsme nakloněni. Tuto konkrétní nám zatím nikdo nenabídl, takže ji nedokážeme objektivně posoudit. O jejím využívání zatím ani neuvažujeme,“ uvedl mluvčí strážníků Pavel Šoba.

Podobný software již existuje v oblasti rozpoznávání poznávacích značek, u lidských podobizen jde však o unikát. Plná verze by měla být hotova na konci roku.